Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Vladimíra Hučína, Jiřího Zlatušky (z 8.4.),  (+ z 21.2.), Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Jaroslava Hutky, Pavla Svobody, Miroslavy Němcové, Zdeny Mašínové, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1),  Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta,  Pavla Teličky, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Jak se díváte na cestu prezidenta Miloše Zemana do Moskvy při příležitosti oslav výročí konce II. světové války? Vytýká se mu, že bude výjimkou mezi čelními evropskými politiky…

K těmto věcem mám stále stejný postoj. Historie by se neměla měnit podle kontextu současné doby. Už od roku 1939 jsem byl v armádě a vím, že historie je jen jedna. Ta, co se skutečně stala. Pokud by šlo o nějaký svátek, například později vytvořený Ruskem, a ne o 70. výročí osvobození naší země, tak bych souhlasil s tím, že v Moskvě žádný z našich ústavních činitelů nemá co hledat.

Ovšem vzhledem k tomu, že jde o oslavu a nikdo ani neví, zda tam bude vojenská přehlídka s tanky, nebo zda budou pochodovat rudoarmějci, kteří bojovali ve válečných letech, jde pouze o předjímání programu. I kdyby nějaký vojenský pochod uspořádali, v Rusku ke slavnostem patří.

CELÝ SERIÁL PL.cz VÝCHOD- ZÁPAD

Co si myslíte o tom, že se ostatní politici nechtějí v souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině oslav zúčastnit?

Že přijede Merkelová až druhý den? Zřejmě se chce jen ukázat. Že ale nepřijede nikdo jiný? To politikům vytýkám nejen já, ale i někteří místní obyvatelé. Němci také zapomínají, že mají co děkovat Gorbačovovi a změně v Rusku, že umožnil to, že se dva státy spojily a dnes existuje velké Německo. Evropská unie a celý Západ udělal v průběhu ukrajinského konfliktu řadu chyb.

Jaké máte na mysli a jak se zpětně díváte na důvod ruské anexe Krymu?

Koncem války jsme si všichni tenkrát řekli, že už nikdy válku nechceme. Můj názor je: jednat a jednat, dokud se problémy nevyřeší. Je trestuhodné, že Rusové zabrali Krym. Jsem ale bývalý voják a otázkami válečné historie se dlouhodobě zabývám a dokážu si proto vysvětlil, proč k tomu došlo. Musíme si uvědomit, jakým státem je Rusko. Představme si pocit státníka jako je Putin, to nebezpečí, když Krym zůstane Ukrajině, která se chce stát členem NATO a právě NATO pak získá přístup k Černému moři, to nemohl připustit.

Putin rozhodně není žádný jelimánek. Nic jiného mu nezbývalo. Pravdou je, že porušil dohodu. Jenže ta mezinárodní dohoda platila s neutrální Ukrajinou a ne s Ukrajinou, která se chce stát členem Evropské unie a NATO. Vůbec se nemluví o tom, že po Majdanu nová vláda zrušila neutralitu Ukrajiny. Ukrajinská vláda měla také lépe jednat s ruskými občany a nevyhrocovat situaci tak, aby nakonec umíraly tisíce lidí.

Myslíte si, že existuje nebezpečí hybridního konfliktu v Pobaltí? Že by Rusko pokračovalo v expanzi?

Nevěřím, že dojde k nějakému napadení ze strany Ruska. Rusko dnes lituje, že ustala spolupráce s Evropou. Zároveň si musí Ruská federace hledat jiné způsoby, jak se udržet.

Často se setkáváme s názorem, že teď nastalo přelomové období. Evropa čelí jak konfliktu na Ukrajině tak hrozbě teroristických útoků a Islámskému státu. Jak by se měla Evropa zachovat, na co bychom se měli soustředit a co si uvědomit?

To je mimořádná otázka. Jednodušší je odpovídat na otázku týkající se Muslimského státu, protože i já zastávám názor, že s teroristy se nevyjednává. Oni nic než sílu neuznávají.

Pokud jde o Ukrajinu, nebylo vhodné ještě před Minskem zavést sankce a tím prakticky velmi ztížit jednání s Ruskem. Stále ještě zastávám názor, že v dnešní době by válka znamenala zkázu civilizace, a tudíž i zde je třeba jednáním se snažit k něčemu dospět a netlačit druhou stranu ke zdi.

Může stále hrozit globální konflikt nebo jsou úvahy v tomto směru spíš šířením poplašné zprávy?

Čím je situace napjatější, tím je nebezpečí jakéhokoliv konfliktu větší a důsledky nepředvídatelné.

Ve čtvrtek jste při příležitosti výročí osvobození obdržel další vyznamenání. Jak to probíhalo?

Byla to pěkná a důstojná malá slavnost na ruském velvyslanectví. Přišlo nás tam asi osmdesát. Od velvyslance jsme dostali vyznamenání k 70. výročí konce II. světové války.