V jakém stavu je naše země po posledních sto letech? V čem jsme lepší a v čem jsme naopak zaspali?

Po sto letech máme za sebou pochopitelně řadu pozitivních i řadu negativních období, která za sebou zanechala nějakou stopu. Pozitivní je, že byť jsme prošli určitým obdobím komunistického režimu, tak jsme se z něj přeci jen dostali a Česká republika obecně je na vzestupné trajektorii nejen po ekonomické stránce, jak se často vysvětluje, ale také společensky se mění. A dnes patříme mezi standardní demokracie, byť máme své problémy, a to je podle mne stejné i v jiných státech. To je to pozitivní.

Negativní je, že jsme v některých oblastech nedokázali navázat na úspěchy období před druhou světovou válkou. Já jako voják se zpravidla upínám ke zbrojní výrobě a schopnosti vyrábět zbraně na špičkové úrovni. Tady jsme se podřídili sovětskému diktátu a řadu technologií, které jsme měli, a zároveň možnosti vyvíjet a vyrábět velmi kvalitní zbraně, které za sebou táhnou kvalitu pro ostatní segmenty průmyslu v civilní sféře, jsme ztratili a ztratili jsme tempo. Mám dojem, že je velmi těžké v současné době dohnat deficit, který jsme získali v období od roku 1948 do roku 1989.

Je známo, že Československo bývalo na předních místech v rámci rozvoje ve světě. Je tedy malá šance, že bychom této pozice znovu dosáhli?

V oblasti zbrojní výroby už asi ne, protože přeci jenom je dnes svět už někde jinde. Integrace zbrojního průmyslu zejména na západ od nás je mnohem dále, než jsme v současné době my a naše zbrojovky. Tam jsme ztratili šanci, abychom se do různých korporací a zbrojovek zapojili jako plnohodnotný člen. Myslím si a doufám, že budeme pokračovat a určitě se mnou budete souhlasit, že Česká zbrojovka si udržela ten standard, byť měla problémy v minulosti. Ale dnes platí mezi špičku v produkci ručních a krátkých zbraní a zároveň těch loveckých. Tradiční segment zbrojovka udržela a bude schopná být světovým lídrem v této oblasti.

Nevím, do jaké míry se to povede Aeru Vodochody – dostat se zpátky na pozici, která byla před rokem 1989 v oblasti výzkumu letadel. Strategicky špatné rozhodnutí bylo dělat bojové letadlo L-159, což se ukazuje jako slepá cesta, a bohužel Aero Vodochody ztratilo mnoho sil, prostředků a svoji pozici. Ale uvidíme, jak se L-39NG ujme, šance tam je. Dnes se dostává do popředí nově vytvořená firma Czechoslovak Group, a pokud se podaří udržet partnerství se společností General Dynamic, může se stát firmou, která se dostane na poměrně vysokou úroveň i v oblasti výroby.

Vážíme si toho, jak dobře se máme? Po tom, co jsme za to století všechno prožili?

Lidé si to uvědomují, ale samozřejmě mají požadavky, aby se měli ještě lépe. Už to dnes bereme jako samozřejmost, že jsme tohoto stavu dosáhli, máme jakousi životní úroveň, která určitě není nízká, podmínky ve společnosti jsou poměrně pozitivní. A není zde nějaká většina, skupina lidí, která by viděla za správnější zastavit vývoj v oblasti demokratických zásad řízení společnosti a vrátit se zpátky před rok 1989.