Pane doktore, útok sil Hamásu na Stát Izrael překvapil celý svět. Nepřekvapivá je razantní izraelská odpověď. Co je dle vás cílem Hamásu? I Hamás musí vědět, že síly Izraele mohou celou Gazu dobýt a „vyčistit“.

Blízkovýchodní izraelsko-palestinský konflikt je uzlem protichůdných střetávajících se zájmů vnitropolitických, regionálních i velmocenských. Základem je nesmiřitelný souboj dvou národů o jednu zemi, který trvá již více než století. Někdy se zdá, že se zklidňuje a utichá, jindy neočekávaně vzplane.

Svým sobotním nečekaným vpádem do Izraele ukázal Hamás světu, že konflikt nikam neustoupil, jak se mohlo v poslední době zdát, že je znovu na scéně s plnou brutalitou a zuřivostí. Hamás dobře ví, že má sílu pouze na teroristické akce a počítá s tvrdou a krvavou izraelskou odvetou. Ví, že vojensky nemůže vyhrát. O to mu ani nejde. Útok, odveta, mrtví, rukojmí, další prolitá krev – to vše je písek do soukolí snah o smíření Izraele a arabských zemí, především jednání o urovnání vztahů se Saúdskou Arábií, které je právě v běhu. Ve hře mohou být i vnitropolitické kalkulace v Izraeli. Ten je dnes silně názorově rozpolcenou společností, zažil vlnu rozsáhlých demonstrací proti Netanjahuově vládě a těžko pochopitelné selhání izraelských bezpečnostních struktur při nečekaném palestinském vpádu na izraelské území je otřes, z něhož se dnešní vláda nemusí vzpamatovat.

Hamásu šlo o onen bezprecedentní překvapivý, nečekaný a krvavý vpád na izraelské území, a ten se mu podařil. Vše ostatní už je pokračování podle scénáře, s nímž teroristé kalkulují.

O Hamásu se obecně mluví jakožto o hnutí podporovaném Íránem. Předpokládáte, že šlo o akci koordinovanou s Teheránem? Poradce íránského nejvyššího vůdce Chameneího Hamásu k útoku poblahopřál.

Írán je už tradičně označován za původce všeho zla, které na Blízkém východě probíhá. Pro izraelské činitele to může být jistá výmluva, jak omluvit své selhání vměšováním agresivní podvratné regionální mocnosti halasně vyhlašující protiizraelská hesla. Írán nepochybně ze současné situace politicky profituje a nemá zájem na smiřování arabských zemí s Izraelem. Na druhé straně – Hamás sice využívá íránskou podporu, ale je to sunnitská islamistická organizace, která s šíitským Íránem má občas komplikovanější vztahy. Zajímavé je, že se do útoku na Izrael nezapojil šíitský libanonský Hizballáh, který je Íránci plně kontrolován. Já považuji za důležitější než íránské konspirace vývoj v Gaze a na Západním břehu, nad nímž Izrael evidentně ztrácí kontrolu.