Zažil jste časy sociální demokracie v době, kdy jí předsedal Miloš Zeman. V posledních letech vztahy mezi ním a ČSSD nebyly nejlepší, podporoval stranu SPO, která nesla i název Zemanovci, a v poslední době především šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Jak vnímáte snahy některých stranických kolegů znovu navázat lepší vztahy s Milošem Zemanem, protože zřejmě doufají, že by to prospělo upadající sociální demokracii?
Já to vidím tak, že Miloš Zeman rozhodně není přítelem celé sociální demokracie, je přítelem některých sociálních demokratů, se kterými by rád uzavřel zase nějaký mocenský pakt. Určitě by v tom měl hrát i Andrej Babiš a případně další. Dovedu si představit, že by Miloš Zeman rád pomohl svým přátelům do vlády s Andrejem Babišem. Takže to určitě není tak, že by pomáhal sociální demokracii, aby se zvedla z těch kolen, ale spíš chce pomoci některým sociálním demokratům.
Myslíte si, že stejně jako vy to vnímá i členská základna? Nezískává dnes větší vliv ve straně to křídlo, které bylo po lánském puči víceméně odstraněno z vedení a které má tradičně blízko k prezidentovi, jako pánové Škromach, Hašek, Zimola, kteří vytvořili platformu Zachraňme ČSSD?
Já si to nemyslím. Podle mne to je naprosto okrajová skupina v rámci sociální demokracie, která je formálně reprezentovaná Jiřím Zimolou, ale domnívám se, že nápady a návrhy, se kterými se prezentuje Jiří Zimola, nejsou v současné době většinovými názory v sociální demokracii. Na druhou stranu si nemyslím, že by bylo pro ČSSD prospěšné, aby si ten boj o pozici šéfa strany rozdávali bývalí místopředsedové, kteří jsou jednoznačně strůjci toho neúspěchu, protože někteří z nich – jako Hamáček – seděli ve funkci místopředsedy tři roky a pro sociální demokracii neudělali naprosto nic. Proto si nemyslím, že by teď měli sehrát roli krizového manažera, který by měl opravovat chyby, kterých se sami dopustili. Pro sociální demokracii by bylo dobré, ale obávám se, že se to nestane, kdyby se stal předsedou někdo úplně jiný. A tady mne napadá například kandidát na předsedu Krejčík. To by podle mne byla ideální postava krizového manažera. Je zkušený, je stratég, v sociální demokracii je dlouho, přitom je to neokoukaná tvář a má tak zvaně tah na bránu. Za prvé by do pozice předsedy strany měl usednout někdo takový a za druhé, jestli na něco dojela sociální demokracie, tak na to, že celé její vedení mělo ještě další významné funkce. Všichni byli poslanci, všichni byli ve vládě nebo v parlamentních funkcích a kromě toho, jako vedlejšák, byli také funkcionáři sociální demokracie. A právě na stranu jim nezbýval čas. A protože dnes je v Parlamentu pouze patnáct poslanců, mám pocit, že jejich maximální kapacita by měla být věnována práci v Parlamentu a potažmo v regionech v rámci permanentní kontaktní kampaně. A stranu by měl řídit někdo, kdo nebude zatížen těmito funkcemi, kdo se jí bude plně věnovat. A tím nemyslím jen předsedu, ale i některé místopředsedy. Jeden, dva místopředsedové by mohli být současně poslanci, ale neměli by být ve vládě. Když vidím, jak se to vyvíjí, Hamáček chce být ministr, chce být poslanec a chce být předsedou sociální demokracie, přitom za tři roky nepředvedl vůbec nic. Takže se obávám, pokud by se delegáti vydali tímto směrem, tak žádná změna nenastane a další kopanec přijde s komunálními volbami.
Platí to, co jste říkal o Janu Hamáčkovi i o Milanu Chovancovi? Také byl místopředsedou, dokonce statutárním zástupcem předsedy, takže má ještě větší podíl na tom, jak ČSSD dopadla ve sněmovních volbách, i když před časem vylučoval, že bude kandidovat na předsedu, tak kandiduje. Patří k těm, kteří byli ve volebním štábu Miloše Zemana v době druhého kola prezidentské volby, na druhé straně na rozdíl od Hamáčka odmítá být ve vládě s Andrejem Babišem. Nebo by byl lepším předsedou strany?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová