Tak dneska to pojmeme velmi politicky, protože věci se začaly hýbat víc než jindy. Írán zaútočil na Izrael, ještě předtím Izrael vjel do Libanonu. Mě zajímá: Radikální levice, kam patří i KSČM, nemá zpravidla pocit, že Izrael má právo podnikat akce proti arabským a jiným silám. Jak se s tím srovnáváte vy? Islám nemilujete, ale jste teď zaměstnán tam, kde jste.

Já jsem mírovej... Jak na Ukrajině, tak v Palestině. A zároveň nemám pochopení pro takové ty velmocenské prestiže, kredibility, nutnosti zachování tváře a podobně. Přesně tyhle věci totiž pak vedou k tomu, co teď právě vidíme. A nejvíc mě štve, že z propagandistických důvodů vždycky začínají dějiny v ten moment, aby to ospravedlňovalo právě tu naši spravedlnost. Zrovna tam na Blízkém východě můžeme jít sto let zpátky a vždycky se najde další důvod, proč jedni museli zabíjet druhé. Jediné řešení je odpuštění. To jediné může rozetnout ten bludný kruh vzájemných odplat. Ale na to není nikdo připravený. Zatím si obě strany myslí, že jednoho dne vyhrají.