Premiér Fiala promluvil minulý týden k národu. Vy jste ve svém blogu na webu Vasevec.cz uvedl, že se projev „moc nepovedl“. Pane inženýre, co se vám na něm nelíbilo?

Myslím si, že ten projev nebyl ani mobilizační a vlastně nebyl ani věrohodný. Vláda zatím nic pro obyčejné lidi neudělala. Vlastně, když se na to dívám, tak to ani nevypadá, že by věděla, co má dělat. Ty cíle, které si dala, to znamená třeba jaderná energetika, její rozvoj, tak to bude realizovatelné někdy za 17 až 20 let. ČEZ – jeho řekněme zestátnění nebo „vytěsnění“ drobných akcionářů – by dávalo smysl. Protože ČEZ by pak mohl prodávat elektrickou energii v podstatě za výrobní náklady plus nějaký mírný zisk a jenom přebytky toho, co bychom nespotřebovávali na českém trhu, by dával na burzu do Lipska. A na tom by vydělával.

Jak říkám, to by určitě dávalo smysl. Ale není to za týden. Je to věc, která bude dva tři roky trvat. Stejně tak vybudování bioplynek a větrných elektráren, o kterých jen tak mimochodem ani premiér nemluvil. Nebo těch dalších druhů alternativních energií, to jsou věci, které jsou spíš hudbou blízké budoucnosti. Ale teď momentálně nám nepomohou. A tomu hlavními problému se premiér vyhnul.

A to je?

Tím hlavním problémem je válka na Ukrajině, která zvyšuje ceny komodit, ať už energetických surovin nebo potravin, ale také průmyslových a vzácných kovů. Takže logicky by z toho mělo vyplynout, že české předsednictví EU bude prioritně věnováno ukončení tohoto konfliktu, který je zbytečný. To je jako kdyby spolu válčili Češi a Slováci. A tady jde o to, aby zaznělo to slovo, že Ukrajina se nestane členskou zemí NATO. O to šlo Rusku od začátku. S Ruskem nebylo takovýmto způsobem jednáno.

Špičky NATO a také Spojené státy se vyjadřovaly, že je to věc každé země, jestli chce vstoupit do paktu, nebo ne. Což na jednu stranu je pravda, na druhou stranu ovšem každá velmoc si chrání své bezprostřední zázemí. Takže podobně jednaly v roce 1962 Spojené státy, když Sověti umístili rakety s jadernými náložemi na Kubě. Málem z toho vznikla světová válka. Takže Sověti odtamtud odešli i s raketami, stejně tak Američané zase z Turecka. V mezinárodní politice je vždycky něco za něco. A myslím, že Spojené státy podcenily schopnost Ruska coby světové velmoci.

Je to země, která má k dispozici všechno nerostné bohatství. První týdny jsme slyšeli zejména ve veřejnoprávních televizích otázku, často na nejrůznější „také“ experty, kdy se redaktoři ptali – kdy už se tedy Rusko položí na lopatky. Tak zatím to nevypadá, že by se na lopatky položilo. No ale v Americe je desetiprocentní inflace, u nás oficiálně 16procentní a já bych řekl, že spíš taková někde mezi 20–25 procenty. Klesá reálná průměrná mzda lidí. A utěšovat se tím, že v Rusku klesá také, tak to si myslím, že není případné. Takže, jak jsem řekl, české předsednictví by se mělo věnovat urovnání tohoto konfliktu, čehož ovšem nejsou schopni.

Někteří premiérovi vyčítali, že se v projevu jaksi vyhnul kauze kolem STAN…

Ano, ten projev byl dramaticky avizován, ale v zásadě měl zakrýt ty vnitrokoaliční těžkosti, které vznikly tím, že se do hnutí STAN vloudili v podstatě zločinci, kteří ovlivňují špičky tohoto hnutí. Poslanec Gazdík odešel z funkce ministra, ale chce zůstat dál poslancem, což tedy vidím jako velmi nešťastné a neúnosné. A stejně tak europoslanec Polčák zdaleka nevypadá, že by se chtěl vzdát svého pěkného platu a místečka v Bruselu. Ministr Rakušan, který je dnes klíčovou figurou vlády, by podle všeho měl také odejít, protože on si ty své nejbližší spolupracovníky vybral. A ten výběr také podléhá politickému hodnocení. A to politické hodnocení je za pět. Ale samozřejmě, pokud odejde Rakušan, tak padne celá vláda.

Protože po odchodu Rakušana a Gazdíka už nemá druhá největší vládní strana STAN žádnou legitimitu. Samozřejmě je to zemětřesení, těsně před předsednictvím, což je nepříjemné. No ale je to v tradici české pravice, že vždycky před předsednictvím nastávají její velké problémy. Takže myslím, že může nastat jakékoliv řešení, zejména pokud se objeví ještě další skutečnosti, které budou přímo ukazovat na Rakušana, že on byl ten, který vlastně o těch věcech věděl, nebo nějakým způsobem je ovlivňoval, nebo byl ovlivňován lidmi, jako je Redl atd.