Miloš Zeman je zhruba v polovině svého prezidentského období. Myslíte si, že šlo o úspěšných dva a půl roku? Je dobře, že se prezidentem stal zrovna on, a ne Karel Schwarzenberg? Co by dnes bylo v Česku jinak?
Podle mne to bylo standardních dva a půl roku prezidentování. Já jsem Miloše Zemana nejenom volil, ale také jsem přispěl velmi střídmou částkou do jeho volební kampaně, protože Miloše Zemana dlouho znám a vím, že to je osobnost originální myšlením. On totiž reflektuje přesně a s předstihem postoje této země. Novináře ale spíše zajímají průvodní znaky jeho pobytu na Hradě a nezabývají se příliš jeho zajímavými názory, které jsou leckdy výtečnou protiváhou tupé prounijní, tedy vlastně proněmecké politiky, kterou téměř všude v Evropě dnes prosazují socialistické vlády. Stejně je tomu i u nás.
Co by bylo jinak, kdyby byl prezidentem kníže? Mohu se jen domnívat, že bychom měli proevropského, téměř v hanlivém slova smyslu prounijního prezidenta. Byl by to asi politicky korektní prezident. Což Miloš Zeman věru není a je mile opačným prezidentem, protože politická korektnost není nic jiného než absolutní zprůměrovaná sterilita myšlení. Kníže by byl pravděpodobně prezidentem, který by již opakoval to, co už před ním řekla Angela Merkelová, anebo ti podivní funkcionáři EU, jejichž jména si ani nemusíme pamatovat. Byla by to směsice unijní euforie politické korektnosti a pedantského mentorování téhle země. Přitom osobně mám knížete Karla moc rád! Je to okouzlující bonviván, neobyčejně vzdělaný muž a už vůbec ne nudná osobnost. Obávám se ale, že jeho přirozená rozšafnost by se, bohužel, nepromítla do naprogramovaného, tuhého, proevropského prezidentského programu. Kníže by ale byl ideálním prezidentem Evropské unie. Ne tedy členské země, která ještě tak zcela úplně nevzdala zbytky své velmi těžce dobyté suverenity.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová