Brzy totiž ve své funkci zjistila, že její pracovní povinnosti půjdou i jinými cestami. A že i ona bude muset řešit velmi ožehavý problém – tedy soužití s Romy a nepokoje, které v různých českých městech občas kvůli tomu propukají. Stačí vyjmenovat České Budějovice, Šluknovsko, Teplicko…

Paní Šimůnková, proč se domníváte, že se v ČR tolik zhoršují postoje vůči Romům? Jakou cestu pro zlepšení vidíte jako nejreálnější?
Příčin narůstající nesnášenlivosti vůči Romům je mnoho, je důležité upozornit na to, že nejde o nárůst rasistických nebo xenofobních postojů v české společnosti, ale o specifické odsuzování Romů jako samostatné skupiny. Můžeme tedy hovořit spíše o nárůstu anticiganismu v české společnosti. Mezi jeho příčinami může být frustrace obyvatel ze zhoršující se hospodářské i politické situace – dlouhodobě neklesá nezaměstnanost, zvyšují se přitom životní náklady, politická scéna je několik volebních období nestabilní, důvěra v politiku stále klesá. Lidé ztrácejí jistotu, a své obavy a hněv obrací proti jasně vymezitelné skupině.

Řešení situace probíhá na několika úrovních. O řešení na úrovni měst se snaží jejich starostové, kteří pořádají setkání s občany, rozhodují o nasazení městských policistů i o přípravě preventivních projektů. Na státní úrovni vystupuje Ministerstvo vnitra, které řídí práci policie při demonstracích i při zajištění pořádku po nich. Já se snažím řídit kroky státní správy a přípravu úprav v zákonech, které by mohly řešit některé problémy, které mohou být příčinou takových demonstrací – problémy s bydlením chudých obyvatel, možnosti pro jejich zaměstnávání, oddlužení a podobně.

Kolik to tak vše může v ideálním případě trvat let – tedy něž budou vidět nějaké výsledky takových snah?
To, že v místech, kde žijeme, budou společně s námi žít chudší lidé, kteří se dlouhodobě budou nacházet v sociálně tíživé situaci, se bude dít zřejmě vždy. Jde tedy spíše o to, jak se k těmto lidem postavíme, jestli k nim budeme přistupovat se snahou o jejich podporu a zajištění příležitostí pro to, aby svou situaci mohli řešit – tedy obce zajistí prostory pro dočasné bydlení lidí s nízkými příjmy, aby nemuseli žít na předražených ubytovnách, nebo bude všude dostatečná síť sociálních služeb a poradenství  – a nebo se budeme snažit o to, je vytlačit z dohledu a přemístit je jinam. V prvním případě se změny mohou odehrát během několika měsíců, v druhém případě se problém bude pouze přesouvat z místa na místo a nevyřeší se nikdy.

Hovoří se o zneužívání sociálních dávek Romy, dokonce kolují po internetu často emaily, jež to popisují. Nedávno se ohradilo i Generální ředitelství Úřadu práce proti tomu, že takto kolují hlavně nepravdy. Kdo myslíte, že by mohl stát za tím, aby takovéto nálady šířil? A jakou máte zkušenost Vy sama osobně s tím, zda jsou Romové nějak zvýhodňováni...
Emaily, které takto kolují, jsou často plné polopravd i zcela nepravdivých informací. Ten, na který například reaguje úřad práce, uváděl, že romští rodiče dostávali na každé dítě šekem jednorázově vyplaceno 230 tisíc korun. To je nepravdivá informace, protože rodičovský příspěvek se vyplácí pouze měsíčně, šekem to není možné, a je vyplácen pouze na jedno, zpravidla nejmladší, dítě. Pravidla přidělování sociálních dávek jsou v ČR opravdu nastavena stejně pro všechny obyvatele. O tom, zda dávka bude nebo nebude přidělena, rozhodují konkrétní úředníci na úřadech podle jasných pravidel. K pochybení tedy může docházet až zde, a úředníci musí být vždy podrobně seznámeni se situací rodiny, o které rozhodují.

Co se týká vaší otázky ohledně zvýhodňování Romů - v některých oblastech, jako je například vzdělávání nebo zaměstnanost, jsou využívány některé podpůrné nástroje. Ty však často vedou jen k vyrovnání příležitostí, které v tu chvíli nejsou pro všechny stejné – viz nadměrné zařazování romských dětí do praktických škol nebo prokázané příklady diskriminování Romů při hledání zaměstnání.