Krajské volby i první kolo voleb do Senátu už jsou za námi. Překvapilo vás na nich něco, nebo jste podobné výsledky očekávala?
První, co zmíním, je volební účast, a ta mne bohužel nepřekvapila. Odhadovala jsem, že bude kolem pětatřiceti procent, což je zoufale málo. Ukazuje se, že i když o krajích mluví pan prezident v superlativech, říká, jak dobře si počínají, lidé to tak necítí. Vsadím se, že kdybych šla teď po Žďáru a ptala se kohokoli, kolik zná krajských zastupitelů, bude to chabá odpověď, nebude znát skoro nikoho. Nejen personálně, ale ani agendou nejsou kraje lidem blízké, proto ke krajským volbám nechodí. Totéž se dá říci o prvním kole senátních voleb, a to druhé bude úplně tragické, budeme rádi, když účast bude k deseti procentům. Druhá věc, která mne asi ne moc překvapila, bylo to, že velmi oslabili sociální demokraté. Bylo zjevné, že budou platit za vládní angažmá. Na to, že za sebou táhnou Andreje Babiše, doplatí nejvíc oni sami. Andrej Babiš účelově užíval úspěchů vlády, strhával pohled na sebe, dominoval, hrál opoziční roli v koalici, vůbec se nechová jako loajální koaliční partner. A tímto jánošíkovským způsobem si získával sympatie. Bylo jasné, že na to někdo musí doplatit a doplatila na to sociální demokracie. Nemyslím, že je to pro ni teď dobrá situace.
A jak vnímáte volební výsledek pravicových stran? Nebyla to žádná sláva, když si vzpomeneme na „zlaté“ období, kdy ODS v roce 2004 vyhrála s více než 36 procenty a získala vládu ve všech krajích kromě Jihomoravského. Trumfla ji jen ČSSD o čtyři roky později, když zvítězila ve všech třinácti krajích.
Jsem ráda, že ODS, byť zdaleka neobhájila všechny pozice, které na krajích měla, se aspoň nepropadla pod nějakou hranici procent, které získala v minulých parlamentních volbách. Ale nechci to nijak obcházet, určitě musí i ODS zapracovat na tom, aby znovu přesvědčila voliče, aby chodili volit.
Nevidíte jako problém, že ODS ztratila velká města? Bodovala v menších městech a obcích, kde volí lidé víc podle osobností než podle politických stran. Předseda ODS Petr Fiala se po volbách radoval, že ODS je zase lídrem pravice, ale nebojíte se, že ve sněmovních volbách, kde se volí politické strany, to může být jinak?
Těžko říci, co bude ve sněmovních volbách, ale ztráta pozic ve velkých městech je pro ODS určitě velmi citelná. Vždycky jsme měli ve velkých městech velkou zásobárnu našich voličů, teď bych spíš řekla, že oni ani moc ke krajským volbám nešli. Myslím, že to jsou přesně oni, kteří krajské volby tak moc neprožívají, necítí, že kraje jsou potřebné, tudíž považuji za možné oslovit je pro parlamentní volby. Dobrým programem a dobrými lidmi je možné je oslovit. Možná svou roli sehrálo v menších obcích i to, že tam je víc drobných živnostníků a podnikatelů a ti se bojí o svoji existenci vzhledem k vládnímu byrokratickému tlaku. Možná, že na tohle reagují lidé na venkově citlivěji a zachytili to, že my se výrazně stavíme proti těmhle Babišovým plánům na likvidací živnostenstva.
Nemůže tahle otázka sehrát ještě větší roli za rok ve sněmovních volbách, protože dnes zavedení elektronické evidence tržeb a řada dalších opatření na živnostníky ještě naplno nedopadla?
Tenhle efekt teprve může nastat, teď se možná projevil jen na vesnicích, kde lidé cítí tu sekyru nad sebou silněji. Alespoň to tak vnímám kolem sebe, že venkov tím mnohem víc žije, hlavně ti nejdrobnější živnostníci. Je možné, že teprve praxe, kdy se ukáže, jak je tahle byrokracie skutečně zatěžuje, je přiměje přemýšlet nad tím, koho mají volit. A může se stát, že vedle dalších věcí, které budou rozhodovat v příštích parlamentních volbách, tahle bude jednou z nejdůležitějších.
Zaujal vás výsledek nějaké menší strany nebo koalice? Starostové a nezávislí i lidovci celkem uspěli, do krajů se dostala i koalice okamurovců se zemanovci, ve Zlíně i Soukromníci se Svobodnými.
Lidovci uspěli, to je bezpochyby i zásluhou toho, že jejich členská základna v tradičních krajích, zejména moravských, je silná a jde k volbám. To lze přičíst disciplinovanosti jejich voličů, to mírným překvapením bylo. Pokud jde o Okamuru, byla jsem překvapena, že se do některých krajů dostal, protože vstupoval do krajských voleb s tím, že tady nechceme migranty, což nemá s krajskou politikou nic společného, takže se divím, že na to lidé slyšeli. To bude otázka pro parlamentní volby, ne krajské.
Nízká účast v krajských a senátních volbách, na niž někteří politici sváděli svůj neúspěch, nebyla nijak zvlášť výjimečná proti minulým krajským volbám. Myslíte si, že krajské volby jsou podle voličů volbami druhé kategorie, že se s kraji za šestnáct let, co byly znovu zřízeny, stále nesžili, a že je tedy třeba přemýšlet o změnách jejich počtu nebo dokonce o zrušení krajů?
Je pravda, že ODS, která kraje strašně nechtěla, tuhle bitvu velmi dramaticky prohrála. Tehdy to ve vládní koalici za premiéra Václava Klause prosazovali hlavně lidovci. Já jsem své stanovisko nezměnila, proto jsem také odmítala všechny návrhy na to, abych do kraje kandidovala, protože jsem přesvědčena, že tuhle velmi drahou instituci, byrokraticky nákladnou, malý kraj Vysočina má čtyři sta úředníků, jsme vůbec nepotřebovali. Bylo funkčnější dřívější uspořádání, za kterým ODS stála, to znamená okresní úřady. A potom okresní shromáždění, což bylo zastoupení všech starostů v daném místě, a ti pak rozhodovali o rozdělení peněz přesně s citem pro danou lokalitu. Okresů bylo tehdy osmdesát jedna, byly poměrně šikovně rozmístěny, takže bylo vidět, na co je potřeba dát peníze, seřadit si priority. To okresní shromáždění mělo daleko větší smysl. Všichni starostové na to dohlédli, ale teď jim nezbývá nic jiného, než aby s čepicí chodili a klaněli se na kraji. Jsou tak po vzniku krajů v daleko nevýhodnější pozici, než byli před ním.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová