Válka na Ukrajině trvá už více než tři měsíce. Jak si vede váš kraj v současné době s pomocí uprchlíkům? Máte ještě pro ně volné kapacity pro ubytování? Nedocházejí vám pro ně finance? Kolik jich nyní vůbec evidujete? A dochází také ve vašem regionu k většímu odjezdu ukrajinských běženců, anebo se jejich počet stále zvyšuje?

Všichni jsme doufali, že boje na Ukrajině nebudou tak dlouhodobou záležitostí. Mnozí z nás stále nechápou, jak někdo může takové bezpráví a takovou agresi ve vyspělé společnosti připustit. Jsem přesvědčený, že pomoc Ukrajině a lidem, kteří k nám před válkou utekli, máme v Moravskoslezském kraji nastavenou velmi dobře. Od začátku uprchlické krize průběžně vytváříme ubytovací kapacity, ve spolupráci s naším Moravskoslezským paktem zaměstnanosti se snažíme ukrajinským občanům nabídnout vhodnou práci, pomáháme také uprchlíkům najít lékaře nebo například místo ve školách pro jejich děti. Ubytovací kapacity se nám ve spolupráci s krajskými příspěvkovými organizacemi, obcemi i soukromými subjekty daří stále vytvářet, takže volná místa máme. Větší potíže jsou pak třeba s hledáním pediatrů nebo třeba zubařů. K dnešku vydal kraj ze svého rozpočtu na pomoc Ukrajině a uprchlíkům skoro 30 milionů korun. Když bude potřeba, vyčleníme v rozpočtu další prostředky. Je nutné si uvědomit, že podporujeme nejen Ukrajince, ale také přispíváme k boji za svobodu jako takovou. A to je velmi dobrý důvod. Do dnešního dne se v Moravskoslezském kraji zaevidovalo 20 770 ukrajinských občanů. Jestli u nás stále jsou, přesunuli se do jiného kraje, nebo se dokonce vrátili domů, to zatím nelze nikde zjistit ani vyčíst.

Jste spokojení s celkovou pomocí státu ohledně této problematiky? Za co by se dala současná vláda pochválit a zač by naopak zasloužila kritiku?

Myslím, že cílem nás všech je uprchlíkům pomoci a přispět k ukončení války na Ukrajině. Je jedno, ze které politické strany jsme. Ale uvítal bych ze strany vlády větší systematičnost a pružnost. Naši pomoc by pomohla zefektivnit například evidence pohybu uprchlíků v rámci naší republiky, o které jsem před chvílí mluvil, například na tom by vláda mohla zapracovat.

Jak velký počet uprchlíků se nechalo ve vašem kraji zaevidovat na úřadech práce a jak to vnímají vaši místní podnikatelé?

Je rozhodně dobře, že uprchlíci nesedí s rukama v klíně a velká část z nich chce alespoň brigádně pracovat. Na úřadech práce v našem regionu je aktuálně zaevidovaná zhruba tisícovka osob. Do práce jich už nastoupilo přes dva a půl tisíce. Zaměstnání či brigádu našli někdy přímo na KACPU, kde jim byli k dispozici kolegové z Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, práci si našli i prostřednictvím Moravskoslezského kraje, někteří na úřadu práce. V naprosté většině obsadili místa, pro která před válkou zaměstnavatelé obtížně hledali pracovníky. Proto jsem přesvědčený, že ochotu uprchlíků pracovat místní podnikatelé vítají. Je taky dobře, že se nám daří kontaktovat ukrajinské lékaře a zdravotníky a nabízet jim místa v našich nemocnicích. Samozřejmě pokud se po válce rozhodnou vrátit domů, nikdo jim bránit nebude. Ale pokud se rozhodnou u nás zůstat, bude to pro náš zdravotnický systém jenom dobře.

V některých regionech, nejvíce v Praze, ale také i v jiných krajích je problém s ukrajinskými Romy, kteří mají mnohdy i maďarské pasy. Tito běženci někdy i demolují ubytovací prostory. Na druhé straně je ale nelze všechny házet do jednoho pytle, někteří z nich si už nalezli práci a nejsou s nimi problémy. Jak to s touto skupinou emigrantů funguje v Moravskoslezském kraji?

Ke všem uprchlíkům máme stejný přístup. Každého nově příchozího, který se chce zaevidovat, je potřeba prověřit. Ti, u kterých se ukáže, že mají kromě ukrajinského i jiné občanství, nemají na pomoc nárok. Není proto možné jim nabídnout ubytování ani sociální dávky. Právě tito lidé se pak ve velkých skupinách pohybují například na nádraží. Většinou ale jen čekají na vlak a přejíždějí do jiného místa.

Ministr Rakušan uvedl v médiích (otázky V. Moravce), že vyřešit problém s chováním ukrajinských Romů není snadný, jelikož není možné nařizovat obyvatelům Evropské unie, kde se budou pohybovat. Byla to reakce na kritiku, proč policie už razantněji nezasáhne na hlavním nádraží v Praze, kde „táboří“ stovky ukrajinských Romů. Ministerstvo vnitra začalo už konečně tento problém řešit. Ale není to trochu pozdě, opravdu si mohou někteří emigranti „bivakovat“, kde chtějí, na rozdíl například od českých bezdomovců, aniž jim státní orgány v tom mohou zabránit?

Na tento problém vládu upozorňujeme už od března. Jsem rád, že se konečně odložila přehnaná politická korektnost a alespoň se o této skutečnosti otevřeně bavíme. Je velmi složité někoho omezovat a říkat mu, kde může a kde nemůže být. Je to citlivá záležitost a není jednoduché ji řešit. Je to situace, se kterou jsme se zatím nikdo nepotýkali. Ale řešit to vláda prostě musí a jedná se o celonárodní, nikoliv krajský problém.

Opozice, ale i nemalá část veřejnosti vyčítá současné vládě, že se zajímá více o nynější „ukrajinskou krizi“ než o české občany. A to zejména, když máme nyní u nás vysokou inflaci a energetickou krizi. Dal byste kritikům za pravdu, měla by vláda například zastropovat ceny energií a potravin, jak to udělaly některé jiné evropské státy, anebo si vláda počíná zcela správně?

Prosím pěkně, mluvíme tu o dvou různých věcech, které není namístě srovnávat. Ano, naši lidé bojují s propadem ekonomiky, inflace nabírá na děsivých obrátkách, ceny energií rostou, skoro všechno je výrazně dražší než před půlrokem. Máme to těžké. Ale musím zdůraznit, že pomáháme lidem, kteří jsou bezprostředně ohroženi válkou. V jejich zemi řádí ruský agresor, lítají bomby, umírají děti. Ukrajina prožívá děsivé období, její lidé jsou ve stavu, do kterého se my umíme jen stěží vcítit. Zaslouží si pomocnou ruku, musíme jim nabídnout zázemí a pocit bezpečí. Je to naše povinnost vůči nim i vůči svobodě a spravedlnosti obecně. Ale jestli se ptáte, jak řešit ekonomickou krizi, která negativně ovlivňuje životy našich občanů, ano, myslím, že zastropování cen by mohlo být dočasným řešením.