Kterou událost na české politické scéně považujete letos za nejvýznamnější? A která světová událost právě končícího roku 2016 nejvíce ovlivní v příštím roce náš život, podle vašeho názoru?
U nás to byly určitě krajské a senátní volby, které způsobily i obměny ministrů ve vládě a také nervozitu mezi vládními koaličními stranami. Odstartoval se jimi také určitý směr volební kampaně, která se povede k parlamentním volbám. Za KDU-ČSL můžu říct, že jsme hodně spokojeni, protože v krajských volbách jsme posílili a senátní volby jsme vyhráli. Z globálního pohledu měl podle mne největší význam brexit, tedy výsledek britského referenda o setrvání v EU, který bude mít dalekosáhlé dopady, jež nyní nemůžeme ani pořádně dohlédnout. Brexit bude mít jistě vliv na další nálady v Evropě a na oslabení Evropské unie.
Český parlament v minulých dnech schválil rozpočet na příští rok se schodkem 60 miliard. Letošní rok má být dokonce přebytkový. Souhlasíte s prezidentem Zemanem, že by se mělo za této příznivé situace více vložit do investic, ze kterých může být v budoucnu pak zisk? Jak vlastně rozpočet hodnotíte, kde byste vy sám přidal? A naopak, ve kterých oblastech byste víc šetřil? Opoziční pravicoví poslanci například tvrdí, že vyššímu financování investic brání přijetí nevhodné legislativy, která prý zabrzdila i důležitá protipovodňová opatření…
V podstatě s panem prezidentem souhlasím, že by mohlo jít více peněz na investice do infrastruktury a do dalších důležitých oblastí, ale nemuselo by se všechno financovat z národních zdrojů. Bohatě by stačilo, kdyby řada rezortů efektivně pracovala a řádně čerpala finance z evropských fondů. Například takové ministerstvo dopravy, které staví nákladné dálnice a rekonstruuje železnice, zatím nevyčerpalo z nového období ani korunu. Náš rezort, za který nesu odpovědnost, získal už z nových dotačních programů asi polovinu. To je podle mě ten klíč k úspěchu, tedy k výhodnému pořizování důležitých investic. Je ale pravdou, že stát by financování některých infrastrukturních oblastí mohl posílit. To znamená vložit více peněz třeba do programu obnovy venkova – například podporovat modernizaci vodovodních a kanalizačních sítí a odstraňování starých ekologických zátěží, jako jsou třeba ostravské laguny. A ohledně protipovodňových opatření jsem zatím nezaznamenal žádnou legislativu, která by tomu vysloveně bránila. Jediný problém je s novelizací administrativy okolo EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí u konkrétních stavebních projektů), kterou se budeme snažit ve spolupráci s Evropskou komisí rychle zajistit.
Jak vlastně vypadá naše nynější politická scéna a jak by mohla vypadat v příštím roce? Andrej Babiš se nepouští do kritiky Miloše Zemana a rostou mu preference, ČSSD zatím zaostává. Můžeme skutečně očekávat vládnoucí tandem Zeman–Babiš? A jak je to na přelomu roku vůbec pravděpodobné, že se oni dva usadí na postech premiéra a prezidenta? Navíc Zeman Babiše u příležitosti projednání státního rozpočtu vychválil a také vetoval zákon o střetu zájmů, takzvaný Lex Babiš... Co vy na to?
To, že pan prezident má s Andrejem Babišem na řadu záležitostí shodné názory už trvá minimálně rok a půl a není to nic nového. Za tu dobu, která ještě uplyne do parlamentních voleb, se toho ale může opravdu hodně změnit. V souvislosti s tím by bylo určitě důležitým rozhodnutím naše možné spojení se Starosty a nezávislými, o kterém budeme teprve vyjednávat. To by mohlo významným způsobem ovlivnit podzimní volby v příštím roce a potom i vznik různých koalic. My můžeme být vhodnou alternativou pro voliče zprava i zleva, kterým třeba vadí direktivní rozhodování lídrů, kteří se snaží řídit svou stranu jako firmu bez běžných demokratických principů. Ale jak už jsem řekl, stát se může ještě leccos a bude dobré vyčkat na další události.
Evropa ani v tomto roce zcela nevyřešila migrační krizi. Dle expertů můžeme po skončení zimy opět očekávat obnovení běženeckých vln, které mohou oproti minulým obdobím výrazně posílit zejména z Afriky. Domníváte se, že EU to nechá jen tak a Evropa bude pak opět čelit dalším teroristickým útokům, masovému obtěžování žen, hromadným pouličním bitkám a podobně? Prozatímní opatření, jako bylo zřízení pohraničních a pobřežních sil o kapacitě pouhých 1500 členů bez patřičných pravomocí a nejistá dohoda s Tureckem, nás zřejmě nespasí. Co se musí podle vás stát, aby evropští lídři začali jednat opravdu razantně a v zájmu většiny obyvatel starého kontinentu?
Já musím odmítnout to relativizování, že smlouva s Tureckem mnoho nepomohla. Právě naopak, naprosto výrazně snížila počet migrantů přicházejících do Evropy. To je vidět na oficiálních statistikách z let 2015 a 2016. Také nesouhlasím se zpochybňováním této dohody. Byla uzavřena na tři léta s tím, že každým rokem se bude vyhodnocovat a pokud by nebyla naplňována podle představ Evropské unie, tak ty vyčleněné finanční prostředky Turecko v příštím období prostě nedostane.
Co se týká Afriky, tak tam se musí zvýšit pomoc zemím, ze kterých se nejvíce emigruje. Česká republika se na tom významně podílí přes svoji rozvojovou agenturu a cílem by mělo být vytvořit takové podmínky, ať tamní obyvatelé mají co nejmenší důvody k tomu, aby do Evropy museli odcházet.
Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu jistě ovlivní události v příštím roce. Jakým směrem se bude ubírat jeho politika, se začíná nyní pomalu vyjasňovat. Bylo například oznámeno, že se ministrem zahraničí stane Rex Tillerson, označovaný jako „proruský“ politik. Na další posty se dostávají známí byznysmeni a Trump už začal komunikovat s Tchajwanem na zlost Číně. Je už tedy více zřejmé, co všechno může Trumpova vláda přinést světu a potažmo i nám, České republice? Skutečně skončí svět, jaký jsme dosud znali, jak některé známé osobnosti tvrdí?
Co přinese účinkování Donalda Trumpa v Bílém domě, ukáže až čas. Mně se ale teď už začínají některé aspekty jeho politiky dost zamlouvat. On umí navázat kontakt s Ruskem, s Tchajwanem, a věřím nakonec i v jeho dobré vztahy s Čínou. Takže, i když ty obavy z jeho možného počínání tu jsou, a to i u mě, možná budeme zanedlouho příjemně překvapeni. Pro Českou republiku to může mít pozitivní dopady, díky jeho příbuzenským vazbám, o tom by svědčilo také pozvání Miloše Zemana do Bílého domu. Při navazování ještě bližších kontaktů musíme být ale připraveni na vyšší investice do naší obrany. Vůbec na starém kontinentu se musí překonat ta okřídlená fráze, že Evropa je ochotná se bránit až do posledního amerického vojáka.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán