Předseda SPD Tomio Okamura kritizuje současnou situaci, na pomoc si vzal statistiky. Podle něj neznáme jediný případ, kdy by v Česku zemřel někdo pouze vlivem infekční nemoci covid-19. Zároveň zdůrazňoval smrtnost v jednotlivých věkových kategoriích, kdy dával důraz na nuly, které se objevují u mladší generace. Kdybychom podle něj testovali chřipku, dostaneme se ke stejným číslům, ne-li vyšším. Jsou tedy opatření přehnaná?

Čísla úmrtí na covid-19 už jsou nyní prezentovaná jako úmrtí s covidem-19, zřejmě proto, že covid-19 funguje jako jakýsi zesilovač a urychlovač jiného vážného onemocnění. Bylo by dobré mít přesnější data a statistiky, kdo umírá pouze na covid-19 jako takový, jak to v jednu chvíli doporučoval bývalý ministr zdravonictví Prymula. Takto to moc důvěryhodné není.

„Děti patří do škol,“ apeloval zároveň Okamura. Máme dětem dopřát normální školní rok nebo je to přílišné riziko?

Školy se zavírat neměly. Data ukazují, že k největším nákazám dochází v zaměstnáních a v domácnostech a nikoliv ve školách. Když měl někdo před dvaceti a více lety větší absenci ve škole, tak opakoval ročník. Dnes děti nechodí půl roku do školy a všichni dělají jako by nic. Učitelé, rodiče a většina žáků si právem stěžuje. Distanční výuka je čistá teorie, aby se neřeklo, že se vůbec nic neděje. Fyzický a sociální vztah učitel–žáci to však v žádném případě nenahrazuje. Učitelé se skřípěním zubů známkují a žáci se jakoby učí. Jaká bude úroveň vzdělání těchto žáků?

Jeden příklad za všechny: Na školách prvního stupně se vyučuje pouze ČJ a MA v první fázi distanční výuky. Od příštího týdne se mají prý vyučovat všechny předměty. Je ale pouze na žácích a rodičích, zda se budou připojovat k online výuce anebo se budou vyučovat samostatně – dle doporučených témat. Tímto způsobem nastane zmatek v množství a úrovni probraného učiva. Podle mě je na čase anulace školního ročníku i když jsem si vědomý, že by to přineslo v příštím roce problém zejména pro nové prvňáky a hlavně učitele. Situace je však zcela mimořádná a potřebuje jasné řešení pro všechny, pokud chceme udržet úroveň vzdělaného národa.

Ministr vnitra Jan Hamáček plánuje zřízení parlamentní vyšetřovací komise pro analýzu chyb před druhou vlnou koronaviru. Co tomuto nápadu říkáte?

Žádná parlamentní komise nikdy nic nevyšetřila. Myslím, že se jedná ze strany pana Hamáčka o jistou formu předvolebního boje, aby mohl být spolu s ČSSD v zájmu médií. Komise by měla především vyšetřit to, zda se nedalo předejít velkému počtu nakažených nemocí covid-19 nebo jestli stát aplikoval všechny metody krizového řízení. Přes léto ale měla vláda dostatek času na úpravu zákona o ochraně veřejného zdraví tak, jak navrhovalo SPD. K tomu však nedošlo, protože vláda měla dovolenou. Ke zřízení vyšetřovací komise jsem proto velmi zdrženlivý.

„Mě překvapuje, že to navrhuje pan Hamáček, který byl u všech rozhodnutí vlády, na všech radách pro zdravotní riziko,“ uvedl Babiš s tím, že by takový krok pochopil od opozice. Jak tedy Hamáčkův krok chápat?

Je už méně než rok do voleb do Poslanecké sněmovny a koaliční strany ANO a ČSSD už dost nezastřeně vystupují proti sobě. Nikdo na sobě nechce nechat vinu, že se druhá vlna covidu vůbec rozběhla a ČSSD má dlouhodobě volební preference, které jí účast ve Sněmovně již nezaručují. ČSSD si užívá poslední měsíce spoluvládnutí, protože již nikdy v žádné vládě nebude. Ministr vnitra Hamáček je ale stále součástí vlády, která schvalovala celou řadu drakonických a mnohdy rozporuplných opatření proti šíření pandemie, takže by se před komisí musel zpovídat zejména on sám.

Kdo podle vás během druhé vlny koronavirové krize nejzásadněji pochybil?

Vláda ČR první vlnu pandemie zvládla, ale za cenu půlbilionového schodku rozpočtu a bezprecedentního poklesu ekonomiky. Následně však situaci úplnou nekoncepčností podcenila. Trasování a testování probíhalo nedostatečně a krajské hygienické stanice dlouhodobě neměly dostatek odběrných míst a kapacit na odběry „covidových“ vzorků a jejich analýzy. Bylo nutné se soustředit na rizikové skupiny, zejména seniory a pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách. Bylo potřeba, aby přednostně tyto skupiny osob byly vybaveny kvalitními respirátory a dalšími ochrannými pomůckami. Chyběla koordinace mezi ministerstvem zdravotnictví a kraji, a proto byla zřízena Rada vlády pro zdravotní rizika.

Bylo chybou úplné rozvolnění a také to, že se vůbec během léta nesešla pandemická komise a také se neaktualizoval pandemický plán. Je to ale také proto, že odborné věci mají dělat odborníci.To je také jednoduchý závěr komentující rezignaci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Profesor Prymula jako ministr zdravotnictví byl a je odborník. Měl jsem k jeho krokům řadu výhrad, ale udělal chybu, lhal a mlžil ohledně své schůzky v restauraci na Vyšehradě v době zákazů. Premiér Babiš přistoupil na tlak ministra vnitra Hamáčka a zbavil se ho. Považuji to za politickou chybu ze strany premiéra.