Hodně se v poslední době debatuje o svobodě slova. V Evropském parlamentu se přijímají normy, které tuto svobodu podle některých potlačují, na národní úrovni roste počet stíhání za verbální trestné činy, hovoří se o kriminalizaci „nenávistné mluvy“ jako celku. Jedním z důvodů, jimiž jsou tyto změny ospravedlňovány, je válka na Ukrajině a potřeba bránit společnost před „ruskými narativy“, o čemž opakovaně hovoří lidé z tajných služeb v čele s Michalem Koudelkou. Nemáte obavy, že i když tato válka skončí, mnohým se nebude chtít končit s touto praxí?

Ano, tyto obavy mám, a nikoli malé. Snaha progresivistických politiků a aktivistů zneužívat válku na Ukrajině k postupné likvidaci svobody slova je až příliš zřejmá. Všichni tito likvidátoři svobody se ohánějí „západními hodnotami“, ale když se jich zeptáte, co konkrétně myslí tímto pojmem, jsou v koncích a často přejdou k urážkám, k dehonestaci. Nedivím se, o moc více než urážky jim v podstatě nezbývá, protože skutečné, konkrétní západní hodnoty jsou přesně opačné, než se ideologové snaží společnosti nalhat.

Nade všemi západními demokratickými hodnotami ční svoboda slova. Ta je uplatňována dokonce i v časech války. Nikoli jen války dvou cizích zemí, ale dokonce i tehdy, když se války účastní přímo vlastní země.

Dokážete si například představit, že třeba za války ve Vietnamu – v níž byly USA přímým účastníkem bojů – by byly zavřeny noviny, jež by odmítly šířit vládní bojovou propagandu? To je naprosto absurdní myšlenka. Přitom od samého počátku řada médií v USA vyjadřovala ostrý nesouhlas s touto válkou a jejich počet s přibývajícími mrtvými Američany a Vietnamci rostl. Byly snad zavřeny The New York Times, které nejenže psaly proti válce, ale dokonce ještě v jejím průběhu publikovaly celou sérii tajných vládních materiálů? A nutno připomenout, že to byla nejen média, kdo šel vládě po krku, ale také většina umělců a veřejně vlivných lidí.

Nijak se tím nevyjadřují k otázce, kdo byl tehdy na straně dobra a kdo na straně zla. Mluvím o tom podstatném, tedy o faktu, že americká média požívala plnou svobodu slova, ačkoli jejich země vedla válku, ve které umírali Američané. A ta média dokonce pořádně zatápěla vládním válečníkům nejen svými reportážemi, ale také zveřejňováním tajných vládních materiálů.