V těchto dnech přebírá České republika předsednictví v Radě EU, v rámci kterého se kabinet Petra Fialy chce soustředit mimo jiné na řešení energetické krize a dopady války na Ukrajině. Co od českého předsednictví očekáváte vy?
Skoro se obávám vyslovit, že od tohoto předsednictví očekávám totéž, co nám přineslo předsednictví minule. Tedy nic kromě velkolepé marketingové kampaně a pádu vlády. Osobně bych si ovšem spíš přál, abychom měli odvahu v rámci předsednictví hájit hlas rozumu a prosazovat národní zájem. V našem zájmu rozhodně není ideologicky motivovaný zákaz aut se spalovacím motorem, zavádění emisních povolenek na vytápění budov, omezování svobody slova, zavádění nových evropských daní ani ztráta práva veta ještě v dalších oblastech. Mám však obavu, že tato vláda bude pokračovat v servilním přístupu k Bruselu, takže stejně jako vláda předchozí sama ani žádné právo veta nevyužije.
Vláda vyčlenila na náklady spojené s českým předsednictvím přibližně 2 miliardy korun. Jsou to podle vás efektivně vynaložené peníze?
Jako první mě napadá rčení: „Titanik se potápí, ale na palubě se dál tančí.“ Tyto peníze dneska chybí v našich domácnostech a navyšování rozpočtu na naše předsednictví, které provedla tato vláda, považuji za necitlivý krok, který v době utahování může působit až arogantně. Nejnověji vláda uzavřela kontrakt s televizemi a s mediálními domy na 15 milionů korunu, aby hezky informovali o EU. To mi připomíná smlouvy ministerstva zdravotnictví rok zpátky, aby média hezky informovala o očkování.
V této souvislosti se často mluví o tom, že je nutné využít české předsednictví k utužení vztahu občanů ČR k EU. Nezavání to podle vás spíš propagandou z dob dávno minulých?
Ano, přesně tím mi to zavání. Trochu jsem to naznačil už v předchozí odpovědi. Předpokládám, že za těch 15 milionů se z médií dozvíme informace ve smyslu: „S Evropskou unii na věčné časy a nikdy jinak!“ či: „Jedině naše přátelství s EU zajistí světový mír, socialismus a neuhoření naší planety díky fit for 55“. Starší kolegové srovnávají Green Deal k „perestrojce“ a naši Věru Jourovou a další europosluhovače k Miloši Jakešovi a Vasilu Bilakovi. Zřejmě na to něco bude.
Mnoho škol v souvislosti s českým předsednictvím připravuje různorodé doprovodné programy spojené právě s osvětou členství v Evropské unii. Jak se díváte na tuto roli škol a celého vzdělávacího systému?
V tomto smyslu mě vyděsila aktivita základních škol v Pelhřimově 10. června, kde proběhlo hromadné zpívání hymny EU místo dopolední školní výuky. Moderátoři této akce, na kterou byli žáci dlouhodobě připravováni každodenním vysíláním školního rozhlasu, řekli před vystoupením soudružsky: „Vyndat vlajky a naladit úsměv.“
Dobovým pamětníkům to umožnilo zavzpomínat na hromadné demonstrativní juchání na prvního máje a na zpěv Internacionály. Já v tom viděl sjezd papalášů v KLDR, kterému jsem se vždy smál. Jedná se takzvaně o oficiální indoktrinaci dětí. O tahání té „správné“ politiky do školy. Dogmatické podporování EU i všech euro nesmyslů se však – na rozdíl od jiných politických přihlášení ve školách – nikdy nestane příčinou vyhazovu.
Nejrůznější velkolepé budovatelské plány vznikající v Bruselu, snaha o hledání vnitřního i vnějšího nepřítele a v neposlední řadě unijní tlak na cenzuru napovídají, že závan doby minulé se týká nejen trapných veřejných manifestací, ale má bohužel také závažnější rovinu, která má stejný potenciál zlikvidovat naši ekonomiku a svobodu, jako soudruzi v 50. letech.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný