Jak hodnotíte „emotivní“ akce a reakce kolem událostí, jako byl například průjezd konvoje USA naší republikou?

To je složité, každý na to má asi jiný názor. Já to beru z pohledu vojáka tak, že za prvé ten konvoj někudy projet musí. Jestliže má domovskou základnu blízko u českých hranic, tak nebude všechno objíždět bůhvíkudy. Druhá věc: přeci jenom jsme v NATO, máme nějaké závazky, nějaké odpovědnosti a toto je jedna z nich. Nedovedu si představit, že bychom znemožňovali průjezd spojeneckého konvoje a zároveň chtěli být v NATO. To spolu asi nekoresponduje.

Někteří lidé si myslí, že bychom v NATO být nemuseli…

Ona to není zas taková spousta lidí, jen určitá část. My nyní v NATO jsme a podle toho se musíme chovat.

Myslíte si, že se český voják cítí jako voják NATO? Řekl by to takto?

Každý z vojáků by se asi mohl vyjádřit trochu jinak. Pokud bych byl voják profesionál, sloužil v misích a podobně, tak bych se určitě cítil jako voják NATO, protože tam s nimi spolupracují, musí se na sebe spolehnout, jeden za druhého zodpovídají… Mohl bych zde vyjmenovat řadu atributů, které to ovlivňují. Já jsem byl u toho, když se do NATO vstupovalo, nějakým způsobem jsem v zahraničí, v Jugoslávii, spolupracoval s jednotkami, které působily v NATO a cítil jsem se jako součást.

Občas se objevují „poplašné zprávy“, že až my jednou budeme potřebovat pomoc, tak Amerika a NATO se na naši malou republiku vykašlou. Myslíte, na základě své zkušenosti, že je to hloupost a že je špatné toto vysílat do společnosti?

Určitě. Já si myslím, že NATO svoje závazky bude plnit, a to právě nejvíce vůči těm členům, kteří z druhé strany plní pro změnu své závazky, které mají v NATO. Není žádný důvod to zpochybňovat. Neexistuje žádný příklad, že by NATO svoje závazky neplnilo.

Možná to občan laik nevidí správně, protože na to díváme od nás. Je pravda, že čeští vojáci jsou například v zahraničních misích bráni za ty dobré, spolehlivé a profesionální partnery, bez ohledu na to, jak malý či velký jsme stát? Že ta image českého vojáka za hranicemi je lepší, než jakou má česká armáda u svých vlastních obyvatel?

To je ta paradoxní souvislost s určitou celkovou – a teď nechci nikoho urazit – mentalitou českého národa, že my jsme skutečně v zahraničí, nejenom jako armáda, ale i v jiných odvětvích, vnímáni daleko pozitivněji, než doma. Je důležité, že ze strany NATO, kde nejsou jen američtí, ale i francouzští, němečtí vojáci, bylo na českou armádu vždy absolutní spolehnutí a řekl bych, že přímo preferují spolupráci s naší armádou. Protože cítí tu odpovědnost a vysokou profesionalitu.

Hovoří se o společné evropské armádě. Má to smysl?

Asi ano. Pokud to bude jednotka, která se připravuje, která bude schopná nasazení zejména v Evropě. Nemusíme se bavit jenom a jenom o válečných konfliktech. My se můžeme bavit o celé řadě jiných hrozeb, takže taková jednotka opodstatnění má a je to navíc takové potvrzení i té sounáležitosti evropské. Amerika je sice vůdčí stát, ale také nemůže zasahovat všude. Evropa by celou řadu svých záležitostí měla řešit prioritně sama.

Vy jste zhruba před rokem chválil ministra obrany Martina Stropnického. Udála se řada věcí, doba je vypjatější, stále na něj máte nyní, kdy je na armádní rezort více vidět, pozitivní náhled?

Nemám zásadní problémy s tím, co se dozvím, co čtu. Samozřejmě někdy se to více medializuje mezi ministrem a náčelníkem generálního štábu, ale i to je dobře, protože máme náčelníka výraznou osobnost. To je pro armádu a celý rezort důležité. Od doby generála Šedivého je to další velká osobnost, která vyrostla.

Vrchním velitelem armády je prezident. Jak vnímáte Miloše Zemana a jeho postoje vůči některým státům v době, kdy poblíž nás bují válečný konflikt? Probírala se nyní jeho cesta do Moskvy – jsou to banality, kolem kterých se dělá zbytečný humbuk, nebo jsou to naopak podstatné věci?

Já si myslím, že to vše vychází z osobnosti pana prezidenta. On je typ, který kolem sebe asi rád víří takovou zvláštní atmosféru. Asi by on a jeho tým měli některé věci promýšlet lépe. Lépe s nimi seznamovat veřejnost. Možná řadu věcí myslí dobře, ale ne správně je prosazuje a obhajuje. Na druhou stranu nepovažuji za správné rozkoly s americkou administrativou, to jsou zbytečné věci, které jsme mohli překročit a dál bez jakýchkoliv zádrhelů spolupracovat.