Navzdory politikům umíme držet při sobě

„Milí čtenáři Nedělního rána, je mi líto lidí v těch obcích na Moravě, kteří se do nedělního rána probouzejí s vyhlídkou další a nekonečné práce s odklízením katastrofy a zajišťováním dalšího bydlení,“ vrací se hned na začátku své pravidelné rubriky k přírodní katastrofě, která postihla část jižní Moravy, herec Ivan Vyskočil a upozorňuje:

„Ale s lidmi v našem státě to není vůbec špatné! Ta ohromná vlna solidarity, která se zvedla a lidé začali posílat peníze, dary a pomoc... Hřeje mě u srdce, že navzdory politikům a některým novinářům umíme držet při sobě, umíme se semknout a nenecháme se neustále rozdělovat na jedny a druhé proti těm prvním. Přijde vítr, a je jedno, odkud kdo je a koho volil. Společně se můžeme jen dívat, jak přes veškerou technickou vyspělost tohoto světa jsme bezmocní proti silám přírody,“ pokyvuje Ivan Vyskočil.

Další bouře – volby. Výkřik pracovníka ČT a zelený pirát…

„Na nás se řítí ještě jedna bouře. A to jsou volby! Vítr před touto bouří se už několik měsíců zvedá a fičí ze všech stran. Zvláště odporné, nebo možná směšné, jsou výkřiky těch, kteří si na lidském neštěstí ohřívají svou polívčičku. Je to úplně stejné, jako když se někdo nestydí přidat do veřejné sbírky cosi, aby peníze místo potřebným šly na jeho soukromý účet. Je to stejný prohřešek jako rabování za války a při přírodních katastrofách. Pokud vím, dříve se za takové činy střílelo,“ nebere si servítky herec a pokračuje:

„Tak jsme se také dočkali výkřiku jistého pracovníka ČT, který vyzněl jen jako: ‚Volili jste Zemana – tady máte tornádo!‘ No jo, co čekat od ČT?“ ptá se a dodává:

„Jiný zelený pirát zase využíval tornáda k posílení svých ‚zelených teorií‘. Dle něj je tornádo trestem, že se dostatečně nevěnujeme klimatu. Naštěstí jsou tady odborníci a pan Cílek tomu chlapci vysvětlil, jak se věci mají. Letmo jsem si připomněl středověká procesí flagelantů proti suchu, zvonění kostelních zvonů proti bleskům a jiné pověry, kterým se lidé odedávna dávají zblbnout. Příroda, možná Bůh, počasí a všechny přírodní síly si s námi ještě dlouho budou dělat, co chtějí,“ krčí rameny herec.

Až se mi rolují ponožky… Pekari-Adamová dští oheň, odklidili Feriho…

„Předvolební politický vítr nabírá na síle. Musel bych popsat nekonečně papíru nad vším, co se poslední dobou dovídám a doslýchám. Až se mi z toho rolují ponožky. Částečně vztekem, částečně pocitem trapnosti, čeho všeho jsou politici a servilní novináři schopní. Ach, kdeže jsou časy pana Jana Petránka, nebo aspoň více prostoru pro rozumné lidi typu Ivana Hofmanna?“ ptá se Ivan Vyskočil a pokračuje:

„Paní Pekari-Adamová perlí a dští oheň a síru na pana Babiše. To se jí to kecá v rámci úsloví, že ‚kdo nic nedělá – ten nic nezkazí‘. Kritizovat, a přitom nemít žádnou zodpovědnost, je přece to nejlehčí. Mezitím tiše uklidili Feriho, aby se na nějaké ty škraloupy zapomnělo. Hlavní pirát se rozjel do Bruselu získávat přízeň, a hlavně opět udávat Babiše. Inu, co můžete chtít od strany, která se nazve jménem námořních lupičů? Od těch snad čekáte čestné jednání, dodržování pravidel a důvěru v jejich dané slovo??? Tak naivní snílci snad nejste!“ chytá se za hlavu herec.