Nejdřív přišel covid-19, pak válka na Ukrajině, teď kauza – to je jen tuzemská záležitost – Dozimetr, která znejistila pozici vlády. Není toho na běžného člověka trochu moc nešťastných příhod najednou?

Říká se, že neštěstí chodí po skupinách a to bude asi ten případ: série náhod. Ale zase se k tomu dodává, že po sérii nešťastných událostí přicházívá doba štěstí a klidu. Tak se snad máme na co těšit. Sám cítím, že současná koalice si takový drsný začátek nezaslouží, ale možná ji to scelí a zocelí. Držme palce!

Považujete se za křesťana s velkými sympatiemi k buddhismu. Dokážete výše zmíněné a na ně navazující události brát s bohorovným klidem?

Ani zdaleka ne. Jsem bohužel člověk, který vše i trochu emotivně prožívá a fandí svým favoritům. To jistě nejsou dobré předpoklady pro diplomata nebo pro chladně myslícího filosofa. A s buddhismem to snad ani moc nesouvisí. Sám Siddhártha Gautama musel udělat ve svém životě řadu „revolučních opatření“, ke kterým asi nestačila jen chladná mysl. Například jeho odchod z domova, bezmála smrt podvýživou a tak dále.

Vaše otázka zajisté míří na moji niternou orientaci, a tam směřuje i moje odpověď. Ocitne-li se ale v běhu života člověk na rozhodujících funkcích a před důležitými rozhodnutími, měl by si dát dobrý pozor a vyhnout se zbrklým činům. Tedy silně korigovat vlastní preference a emoce.

Vaše internetové stránky vypadají, jako byste už přes čtyři roky hibernoval. Poslední koncerty jsou tam z roku 2018, v rubrice novinky zvete na křest alba Siločáry z roku 2017. Co to?

Internetová prezentace není mojí silnou stránkou. A vidím-li to, co kritizujete u mne i na www stránkách podobně hříšných lajdáků, myslím si někdy, že je lépe nemít prezentaci žádnou, než špatnou a systematicky neošetřovanou. Ale vězte, že malou omluvou je snad fakt, že stále intenzivně hudebně tvořím a považuji toto své jednání za silnější poslání, než jeho sebelepší reflexi na internetu. Snad bude ještě čas to napravit?

Vypadá to, jako byste se schoval před světem, anebo jste na nějaké déletrvající výpravě?

Z vonkajšku to tak možná vyzerá. A i ty velmi časté filmařské výlety – v Nepálu čtyřiačtyřicetkrát za posledních pětadvacet let “ by mohly zčásti omluvit moji zdánlivou absenci.

Michael Kocáb prohlásil: „Kdyby se na Hrad dral bývalý komunista, kandiduju taky. Koblihy ale nerozdávám.“ S vědomím, že je součástí vaší rodiny, se musím zeptat. Byl by dobrým prezidentem?

Myslím, že by byl dobrým prezidentem. Ale jeho šance být zvolen je bohužel malá. I když jeho „ruská karta“, myslím tím lví podíl na konci ruské okupace, by mohla ve dnešní době sehrát silnou reálnou i emocionální roli. Ve své knize Vabank navíc ukázal jistý odstup a míru analýzy, kterou každý politik nemá.