Jak se ze zakladatele Bojkotu Babišových Výrobků stane volič Andreje Babiše?
To je velmi jednoduché. Od bojkotu jsem se distancoval, a musím říci, že poměrně hlasitě, zhruba po dvou letech. Hlavně proto, že celý bojkot těchto výrobků, který měl racionální základy a argumenty, se změnil na iracionální hon za každou cenu a proti jakékoliv opozici. Celé své angažmá jsem ukončil proto, že tihle „majitelé jediné pravdy a lásky“ nectí právo jako takové, protože nectí v prvé řadě práva svých oponentů. Něco takového já podporovat prostě nebudu.
To znamená, že kdyby místo Babiše stál Zeman…
Jestliže ctím pouze svůj vlastní názor a tvrzení oponenta označuji a priori za nenávist, lež, dezinformaci a v jedné větě vyzývám k boji proti tomu, abych informace podané opozicí jakkoli zkoumal a vážil… Bez ohledu na to, kdo stojí na místě Babiše.
Generál Pavel: Řada lidí řekne – to je takový tatíček Masaryk...
Nenechme se vysmát… V roce 1981 až 1983 jsem absolvoval základní vojenskou službu. A přesně tyhle kariérní poručíčky, kterým bylo dvacet, jednadvacet, tak jako nám, jsme tam potkávali. Ti byli to nejhorší, co se z těch lampasáků dalo potkat. Ve věku jedenadvaceti let poručík byl opravdu kariérním komunistou, hajzlem par excelence. Jejich „neřiťolezečtí“ vrstevníci, kteří šli cestou vojny, byli v té době takzvanými nočními majory, praporčíky, rotnými a rotmistry. Pavel dosáhl takto vysoko, protože byl předem chystaným kádrem.
A už vůbec nemluvím o politicích – politických vychovatelích. I ty jsem potkal v hodnostech poručíků a nadporučíků a vzpomínám na nadporučíka Staňka. Říkali jsme mu příslovečně „meloun – navrch zelenej, uvnitř rudej“. Ovšem politruci v sukních, a to narážím na druhou paní Pavlovou, to byla jiná kasta, ti měli za úkol vychovávat mnohem a mnohem vyšší kádry než „hloupé záklaďáky“.
Charakterově, mentálně, jsou prostými bolševiky a poznávám je i po těch letech. A Pavel byl v bolševickém prostředí bolševikem vychován a v roce 1987 (nebo 1986), plně dospělý, schvaloval invazi z osmašedesátého, protože v roce 1968 mu to vysvětlili rodiče ve spolupráci s návštěvou přátel ze Sovětského svazu. A dnes se bude ohánět tím, že v osmašedesátém mu bylo sedm let? To je naprosté chucpe, to je faleš prvního řádu.
Z druhé strany – ať je to ten nebo ten, nemáme přece prezidentský systém…
Hmm, nemáme. Znamená to snad, že nám má být jedno, kdo usedne na prezidentském křesle? Prezident nevládne, to je pravda, nicméně má velkou možnost brzdit pětikoaliční fanatickou touhu válčit stůj co stůj.
Kromě toho má pravomoci, které už do rukou pětikoalice (v osobě Petra Pavla) nelze svěřit, a to zejména:
Čl. 62
Prezident republiky
…
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
i) podepisuje zákony,
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
Čl. 63
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
… atd.
Chtěl bych po prezidentovi, aby sypal písek pod kola téhle válcechtivé vládě v čele s Fialou a paní Černochovou, která neuvěřitelně dětinsky je schopna vyprávět o „Vlastíku Válkovi“ jako o Leopardovi, protože rád hraje tankové hry a oba jsou nesmírně natěšeni na tanky Leopard. Ti lidé jsou snad přesvědčeni, že na Ukrajině probíhá nějaká tanková hra! Že jde o počítačovou hru! Bohužel však na Ukrajině umírají lidé, tisíce lidí, a to už od roku 2014. Tohle není počítačová hra, to je surová válka vyprovokovaná Západem a dlouhodobě na ní Západ pracoval. Včetně podvodu Ruska v Minských dohodách.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala