Častým argumentem pro dobré vztahy s Ruskem i Čínou je, že EU ani USA svým ekonomickým výkonem nemohou zaručit prosperitu ČR, tudíž je nutné hledat příležitosti na Východě. Příznivci prozápadního statu quo naopak naléhají na ještě větší posílení sepětí ČR s USA formou dohody TTIP. Která z obou cest vám dává větší smysl?

Ti, co skloňují od rána do večera slovo demokracie neboli vláda lidu, zatím tomuto lidu neuznali za vhodné ukázat obsah TTIP. Ovce, počkejte si, až my vám arogantně sdělíme pomocí svých loutek – vlád ve vašich zemích, že je to jediné správné řešení pro Evropu. Z toho, co o TTIP zatím prosáklo, radost mít nelze. Nechci jíst geneticky upravené potraviny ani maso s antibiotiky. Řeči, jak se snadno budete moci dostat na americký trh, jsou vtipem. Dnes je zakázáno vyvážet zboží do USA? Základem obchodu je přece odbyt a trhy tam jsou zaplaveny zbožím, zejména z Číny, a tomu Evropa konkurovat nemůže.

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Martina Jana Stránského, Miroslava Kalouska (ze 17. 2.) + (z 6. 1.) (+ z 3. 12. + z 2. 10.), Karla Schwarzenberga (ze 14. 2.) + (z 30. 1.), (z 3. 10.) + (ze 14. 8.), Luďka Niedermayera, Alexandra Tolčinského, gruzínského velvyslance Zaal Gogsadze, Jefima Fištejna (z 12. 2.)  (+ z 11. 12.), Marka Ženíška (z 12. 2.) + (z 26. 1.) (+ ze 14. 1.) Jana Zahradila, Miroslavy Němcové, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (zr 4. 2.) + (z 2. 12.) (+ z 6. 10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Ivana Gabala (+ 21. 11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25. 1.) (+ z 15. 1.) + (z 27. 8.), Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14. 1.)  (+ 8. 12. + 11. 9. + ze 7. 8.), Michaela Romancova (ze 7. 1.) (+ z 20. 8.), Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11. 9.) + (z 30. 7.), Jiřiny Šiklové (ze 14. 12.) (+ 22. 7.), Grigorije Paska (+ 21. 10.), Michaela Kocába (z 3. 12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22. 8. + z 1. 9.), Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Jiřího Pospíšila, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Vladimíra Hanzela, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Jana Vidíma, Daniela Kroupy, Františka Bublana, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.) či Džamily Stehlíkové (21. 11.).

Na druhé straně nečekejme, že Rusové nebo Čína nebo kdokoliv jiný nám zajistí pečené holuby do pusy. Jakési nezištné pomoci nemůžeme čekat od nikoho. Například u nás k Rusku mnozí lidé trpí nostalgií, a proto jej buď nenávidí, nebo milují, protože si myslí, že tam je socialismus. Schválně se podívejte na diskuzi, co bude pod tímto rozhovorem. Kolik duchem nevybavených tam o mne zase bude psát jako o soudružce Husákové, což je mi sice jedno, ale dokazují, že o problematice neví vůbec nic. Jsou to jen projevy negativních emocí a rozumu mdlého. V kapitalismu platí zásada, že zdarma je jen sýr v pastičce na myši. Nám nikdo nic zadarmo nedá. Kdo měl zájem, aby byl vyhozen do povětří OP Prostějov? Světové proslulé české sklárny se zavřely, lidé jsou bez práce a já se ptám proč.

O naše české sklo zájem např. v Rusku vždycky byl, proč tam dnes vidím sklo z Číny a není pravdou, že by o něj např. Rusové nestáli. Pokud se jich zeptáte, které výrobky měli vždy nejraději, tak vám řeknou, že nejlepší kvalitu měli v Evropě vždy Němci a poté hned my. Kdo se postaral, aby naši lidé stáli na úřadech práce pro podpory, místo aby vyráběli zboží, které bylo prodejné? Pro nás přece není postavena otázka, zda být podřízeni USA, Číně, Rusku atd. My nemusíme být lokajové nikoho. Máme schopné lidi, kteří mohou vyrábět a vyvážet výrobky do celého světa, pokud se jim možnost dá. Jsme malí, ale šikovní.

Pokud jde o naše vztahy k USA, levicoví aktivisté často upozorňují na údajně "lokajskou“ politiku ČR vůči USA či na údajný nekalý vliv americké ambasády i nevládních organizací z USA na český veřejný život. Co říci k těmto nařčením? A jak zformulovat správnou českou pozici vůči nejmocnější zemi světa?