Záhada trosek letadla na Ukrajině. Analytik Koller rozebral všechny možnosti, proč dopadlo právě takto

19.07.2014 10:10 | Zprávy

ROZHOVOR Vojenský analytik Martin Koller v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz podrobně rozebírá jednotlivé spekulace, které se objevily v souvislosti s havárií malajsijského Boeingu 777, jenž se ve čtvrtek zřítil nedaleko Doněcka na východě Ukrajiny. Analytik se vyjádřil také k tomu, jaký bude mít celá tato událost, při níž zemřelo 298 lidí, dopad na ukrajinskou krizi a zda se veřejnost někdy dozví, co se ve skutečnosti stalo.

Záhada trosek letadla na Ukrajině. Analytik Koller rozebral všechny možnosti, proč dopadlo právě takto
Foto: ČT
Popisek: Martin Koller

Ve vysílání České televize jste jednoznačně odmítl, že by za sestřelením malajsijského letadla s 298 lidmi na palubě mohli stát proruští separatisté. Stále na tom trváte? Jaké jsou podle vás skutečné příčiny havárie?

Vyjadřoval jsem se v několika rozhovorech. Při nejstarších jsem vycházel z informace, že separatisté dosud takovou výzbroj neměli a ani v podstatě nepotřebovali. K ochraně před bitevními útoky letectva jim stačí přenosné protiletadlové komplety. Navíc pohyb rozměrného protiletadlového systému v prostoru bojů ve městě, tedy pod palbou, je nepravděpodobný. Rakety a radar jsou totiž lehce zranitelné i palbou z ručních zbraní, kterou by doslova přitahovaly. V nějaké dary od ruské armády nevěřím a pravděpodobnost, že ukrajinská armáda by takový systém postavila z vojenského hlediska nelogicky do první linie, a tak umožnila jeho poškození palbou či ukořistění protivníkem, byla velmi nepravděpodobná.

Podle následných informací, na které jsem reagoval v rozhovorech pro ČT, Radiožurnál a servery, nelze vyloučit, že separatisté s takovým systémem disponují. Dále jsem upozorňoval na fakt, že tito lidé pravděpodobně nemají několikačlennou vycvičenou obsluhu, která je schopná ovládat složitý protiletadlový raketový systém. Rozhodně nemohli letoun v letové hladině kolem 10 000 metrů ohrozit přenosnými protiletadlovými komplety.

Podle mého názoru existuje několik scénářů. 1. Letadlo spadlo v důsledku nehody, konkrétně technické havárie nebo srážky s jiným letadlem, což je velmi nepravděpodobné. V případě technické havárie by následovala komunikace pilotů s řízením letového provozu. Letoun se pohyboval nad Evropou, nikoli kdesi nad oceánem, a sledovala ho řada elektronických systémů. Komunikaci pilotů zaznamenávají i černé skřínky.2. Letadlo sestřelilo ukrajinské letectvo omylem nebo záměrně s cílem poštvat mezinárodní mínění proti separatistům, kteří dlouho vzdorují. Ani to není příliš pravděpodobné, neboť takový útok by zaznamenaly ruské radary protivzdušné obrany, ruské letouny elektronického průzkumu, ruské družice a americké družice. 3. Letadlo sestřelila protivzdušná obrana ukrajinské armády omylem nebo záměrně. I to není příliš pravděpodobné, i když to nelze zcela vyloučit. Opět je zde možnost boje o veřejné i odborné mínění, nepřehlednost bojů v oblasti a rovněž ještě jeden faktor, který zmínil bezpečnostní expert Andor Šándor. Uvedl, že letoun mohli sestřelit separatisté, kteří byli opilí či zdrogovaní, takže si ani neuvědomili, že střílí na civilní letadlo, které se pohybuje v koridoru vyhrazeném pro leteckou dopravu. Vzhledem k evidentním personálním kvalitám ukrajinské armády tuto možnost nelze vyloučit ani na její straně.

K tomu je třeba uvést, že koridory jsou zcela jasně vymezeny z hlediska šířky a výšky na základě mezinárodně platných dohod. Jsou pod kontrolou řízení letového provozu, které si předává každý letoun v prostoru hranic. Kyjev se tedy v době sestřelu připravoval na předání ruským dispečerům. V koridoru, kde se stalo neštěstí či zločin, létalo údajně až několik desítek letounů denně. O tom museli vědět všichni protiletadlovci v okolí. I ti, co obsluhovali předmětný Buk, museli sledovat radarem dění ve vzduchu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Kupka

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vidlák: Rozdíl mezi Fialou a Babišem. Voliči, chceš?

4:40 Vidlák: Rozdíl mezi Fialou a Babišem. Voliči, chceš?

VIDLÁKŮV TÝDEN Může Babiš oproti Fialovi zásadně otočit kormidlem a změnit směřování naší země? Podl…