Co považujete za éru svého působení, coby členka zastupitelstva města Tišnova, za nejdůležitější? Např. největší úspěch, či prohru…

Za svůj velký úspěch považuji již to, že jsem byla v roce 2010 zvolena do zastupitelstva. Mým jasným cílem bylo věnovat se problematice školství v našem městě. Společně s ostatními koaličními kolegy se mi podařilo získat několik dotací na akce, které jsou již úspěšně dokončeny, nebo právě probíhají. Mimo jiné na celkovou revitalizaci základní školy na náměstí 28. října, nástavbu na ZŠ Smíškova, rekonstrukci mateřských škol a Centra sociálních služeb. Za svoji velkou prohru momentálně považuji to, že se mi nepodařilo přesvědčit současné vedení města, že zrušení odboru kultury a školství je velmi špatným krokem. V Tišnově je nedostatečná kapacita mateřských škol a během dvou let budou, dle mého názoru, kapacitně naplněny i obě základní školy. Problémů k řešení bude v tomto oboru jistě přibývat a nevím, kdo se jimi bude dostatečně odborně zabývat. Je velmi důležité mít na paměti, že na území ORP Tišnov, kam spadá 59 obcí, je zřizováno 21 mateřských a 16 základních škol. Město Tišnov přímo zřizuje 2 základní a 3 školy mateřské. 

V předchozích komunálních volbách jste dostala výrazný počet preferenčních hlasů. Jak si to vysvětlujete? Jak prorokujete preferenční hlasy v říjnových volbách?

Ano, je pravda, že s bývalým starostou Janem Schneiderem jsme poslední komunální volby v podstatě vyhráli. Bylo to pro mne tehdy velmi příjemným překvapením a zastihlo mne na tuto situaci naprosto nepřipravenou. Také z tohoto důvodu jsem se tehdy svého působení ve vedení města vzdala, stala jsem se řadovou zastupitelkou a přednost před prací na radnici dostala „moje“ škola. Mnohokrát jsem následně přemýšlela o tom, zda bylo moje rozhodnutí správné a zda by se dnes vše neodvíjelo jinak. Tím mám na mysli předčasné ukončení práce bývalé koalice a únorový nástup nového vedení města. Můj dosavadní život mne však naučil neohlížet se zbytečně mnoho zpátky a žít přítomností. Dnes si již dovedu svoje místo ve vedení města představit a jsem připravena i na dobu nezbytně nutnou přerušit svoji pedagogickou praxi. Samozřejmě pouze v okamžiku, kdy by došlo k sestavení silné koalice. Na vlastní kůži jsem si ji vyzkoušela, že se v zastupitelstvu velmi těžce  pracuje v situaci, kdy jazýčkem na pomyslných vahách je pouze jeden, často rozporuplný hlas. Myslím si, že v Tišnově budou voliči volit hlavně kandidáty, které znají a za kterými je již nějaká práce vidět. Troufnu si říct, že za šest let v ředitelské židli ZŠ Tišnov, nám. 28. října, dostála škola mnoha změn k lepšímu a naši absolventi dosahují výborných výsledků v dalším studiu.

Jako ředitelka velké základní školy v Tišnově se věnujete této oblasti i při práci zastupitelstva. Cítíte, že se i školství v Tišnově změnilo k lepšímu za minulé volební období?

Do tišnovského školství bylo do dnešní doby investováno velké množství finančních prostředků, jak z městského rozpočtu, tak z dotací Jihomoravského kraje a v neposlední řadě i z EU. A tedy jasná odpověď: Ano, školství se u nás změnilo k lepšímu. Školy dostávají na provoz relativně dostatečný objem peněz a město jim je garantem při získávání dalších dotačních titulů. Obě základní školy se například podílely na čerpání financí z projektu EU – peníze školám.

Co pro vás bylo doposud největším osobním poučením při práci v zastupitelstvu?

Největším poučením a zároveň i zklamáním je pro mne vzájemná nevraživost a otevřená arogance mezi některými zastupiteli, která často přechází až do osobních verbálních útoků. Někteří kolegové zastupitelé nejsou schopni jakéhokoli kompromisu, nejsou schopni přijmout odlišné názory a argumentují pouze osobními urážkami často založenými na nepravdě. Z toho se pokaždé nemohu vzpamatovat a je pro mne nepochopitelné, že na chodbě s kolegyní popíjím kávu a povídáme si o naší civilní práci a ona na mne po návratu do jednací síně a před zapnutými televizními kamerami vyrukuje s nepodloženou informací, která se záhy ukáže jako lež. To, že mi druhý den po jednání zastupitelstva telefonuje a omlouvá se za prokazatelné lhaní, už naši voliči v přímém přenosu neuslyší.

Znalci říkají: V politice je neradno někomu věřit. Platí to i v komunální sféře?

Mám kolem sebe jen několik lidí, kterým bezmezně důvěřuji. Stoprocentně mezi ně patří členové rodiny a pár opravdu nejbližších přátel. Samozřejmě je i v komunální politice neradno věřit některým lidem. Opravdu se mi to těžce říká a nesnadno se s tím i smiřuji. Je na každém z nás, jak komu důvěřuje a zda si získané informace dovede ověřit. Několikrát jsem se setkala s šířením jasné nepravdy, ale v okamžiku, kdy si vás představitel města pozve na jednání s předem jednoznačně daným tématem a po chvíli rozhovor stočí úplně jiným směrem s jasným cílem vás přivést do úzkých, pak můžete svoje výroky jen těžce relevantně doložit. Je mi líto, že i takovou formu jednání jsem nedávno zažila. To byl jeden z momentů, kdy jsem zvažovala, zda mi tato aktivita v komunální politice vůbec stojí za to. A vidíte, jdu do tohoto boje znovu a s jedním cílem, dosáhnout co nejlepšího výsledku.

Jak s odstupem času hodnotíte fakt, že starosta Schneider nedokončil volební období, poučili jste se z chyb?

To, že bývalý starosta nedokončil celé volební období, považuji za velkou chybu. Bylo rozpracováno několik projektů a z důvodů nepřipravenosti, nezajištěného dofinancování nebo pouze z neznalosti dalších souvislostí pokračují, ale ne bez problémů. Některé projekty se opožďují, některé byly zrušeny, či odloženy na pozdější dobu. V současné době se tedy těžce domlouvá bývalé i současné vedení, kdo za co může a koho je čí chyba a v konečném důsledku na to doplácejí jen řadoví občané. Jak jinak. Několikrát jsem se snažila, aby si oba tábory sedly k jednomu stolu a bez politických ambicí a osobních antipatií se snažily domluvit. To se ale bohužel nepodařilo. I když v poslední době, když častěji hovořím s Janem Schneiderem, zdá se mi, že už také nevidí věci jen černě a bíle a ta krásná šedá barva smírčího řešení zdánlivě neřešitelných problémů je vidět stále častěji. A za to jsem moc ráda. I já na tom snad mám svůj podíl.

Úřadující starosta města ing. Komprs uvedl pro ParlamentníListy.cz, že tu a tam tzv. vypadávají kostlivci ze skříní. Je to jen boj mezi dvěma ješitnými muži, nebo si veřejnost má myslet, že představitelé města Tišnova nevedli město korektně?

Teď jste mi položil velmi těžkou otázku. Ani o jednom z mužů (mám na mysli pány Schneidera a Komprse) se neodvažuji říct, že jsou ješitní. Rčení o kostlivcích padajících ze skříní je jakýmsi novým tišnovským folklórem. To jsem slyšela od obou z nich, pravda v jiných časech a jiných souvislostech. Problém vidím jinde. Jsou to oba mladí, chytří a velmi inteligentní muži, kteří se však těžce smiřují se svým neúspěchem a jdou si tvrdě za svojí vizí, při které se sem tam zapomenou zastavit, nadechnout se, promluvit se svými poradci a někdy si zkusit i, nedej bože, vzít jejich odlišný názor k srdci a dát tak najevo svůj omyl. Oběma současným hlavním mužům Tišnova chybí trocha pokory, sem tam malé zpomalení a znovu důrazné vykročení.

Domníváte se, že existuje nějaký rozdíl v přístupu funkcionářů a zastupitelů města v okamžiku, kdy jsou rodilými Tišnovany a žijí tam, než lidí, kteří k městu nemají úplně srdeční vztah a může to vypadat tak, že je pozice v rámci samosprávy města pouze přestupnou stanicí pro postup např. na post poradce předsedy vlády?

Rozumím, že narážíte na poradce premiéra Jana Schneidera. Nemám nijak prokazatelné informace, ale o této jeho pozici mi osobně říkal a já nemám důvod mu nevěřit. Pokud je nějaký problém s bydlištěm, vím, že bydlí v Tišnově v pronajatém bytě. Samozřejmě také vím, že se povídá, že v Tišnově nebydlí, ale to není zdaleka sám, o kom se vedou různé řeči. O jiných zastupitelích se zase povídá, že mají mimo manželky i další přítelkyně pracující jako jejich asistentky. Povídá se toho v Tišnově hodně o téměř každém z nás. Můj názor je však ten, že na každého ze současných zastupitelů bychom po chvilce hledání něco našli, případně lehce vymysleli. To je ale právě to, čemu je třeba zabránit a vést čistou, průhlednou a otevřenou diskuzi již při koaličních jednáních.

Do letošních komunálních voleb vstupuje velmi rozmanitý počet politických stran, hnutí a kandidátů. Vidíte už v této chvíli skupiny nebo jména, se kterými si nedovedete představit už povolební vyjednávání?

Žiji v Tišnově celý svůj dosavadní život a s mnohými lidmi se znám osobně. Jsou to moji spolužáci, rodiče mých spolužáků, moji žáci a rodiče mých žáků, moji známí, kamarádi a někdy i nepřátelé. Když se nad tím tak zamyslím, jsem v Tišnově celkem známá osoba. Někteří se mnou mají zkušenosti dobré, jiní se se mnou někdy třeba nepohodli. Já osobně jsem na právě zveřejněných kandidátkách nenašla osobu, se kterou bych si takříkajíc nesedla k jednacímu stolu. Vyznávám filozofii, že kdo přichází na jednání s cílem se domluvit, tak se domluví. V opačném případě je třeba se k jednacímu stolu vrátit. Tak tedy žádné jméno, se kterým bych nebyla ochotna vyjednávat a nabídnout případné, pro mne přijatelné ústupky, takové jméno není. Navíc, přichází-li někdo k jednání o utvoření koalice, znamená to, že ve volbách uspěl, tedy že má jakousi podporu veřejnosti – v tu chvíli musí být partnerem k jednání. To je přece jeden ze základních principů demokracie.

Dá se podle vás očekávat, že výsledek komunálních voleb nějak odrazí poměry sil v centrální politice? Jak konkrétně v Tišnově?

Tišnov v tomto bývá dost specifický a výsledky celostátních voleb moc věrně nekopíruje. Nově vzniklé vládní strany budou jistě svoje zastoupení mezi členy zastupitelstva mít, ale nemyslím si, že v nějaké větší míře. Věřím ve zdravý rozum voličů, kteří měli možnost po 3 a půl roku sledovat práci bývalé koalice, vidí výsledky její práce a zaznamenávají také, že momentálně se několik akcí pozvolna utlumuje, zpomaluje a čeká se na podzimní velký třesk. Ať už dopadne jakkoli, snad to bude ve prospěch Tišnova a jeho obyvatel.

Jaká jsou vaše osobní zásadní témata, se kterými vstupujete jako nestranička na kandidátce ČSSD před voliče?

Zajištění dostatečných míst v mateřských a základních školách, dokončení půdních nástaveb nad ZŠ nám. 28. října, dokončení přístavby ZŠ Smíškova, stavba odstavného parkoviště Na Loukách - uvolnění parkovacích míst v centru, oprava ulice Brněnská, vybudování parku za kostelem, posílení městské policie o další strážníky, přidělení jim automobilu a zbraně, což dosud nemají, zajištění dostatečných prostor pro trávení volného času pro děti 10 -17 let, otevření všech sportovišť ve městě nejen pro organizované sportovce, zajištění dostatečné lékařské péče včetně odborných pracovišť a lékařské služby první pomoci

Kdybyste voličům z Tišnova měla něco vzkázat, jak by ten vzkaz zněl?

Prosím, rozhodujte podle toho, co vidíte, ne podle toho, co někde čtete nebo slyšíte. V některých zprávách je pravda jen v rubrice „pohřby dnes". V každém případě běžte k volbám. Nevybírejte si pouze jednu stranu, ale vyznačte si napříč politickým spektrem jména lidí, které znáte a víte, že za nimi je vidět odvedená kvalitní práce v jejich dosavadní činnosti. Nevěřte těm, kteří vše změní, napraví a všechno se bude dít jinak. Nebude to opět nijak jednoduché. Bude potřeba sestavit dostatečně silnou koalici s dostatečně silnými osobnostmi. Jen ti se potom mohou dohodnout na správné cestě k prosperujícímu a rozvíjejícímu městu s bohatým kulturním vyžitím pro obyvatelstvo a dostatečně zajištěnou infrastrukturou.

Před pár měsíci jste navštívila Las Vegas. Napadlo vás tam: Jak tady asi funguje zastupitelstvo? Kdybych tady žila, pokusila bych se o komunální politiku?

Kdybych žila v Las Vegas? Byla bych tam komunální politička? Hodně úsměvný dotaz. Jsem patriotka a z milovaného Tišnova bych se byla ochotna odstěhovat tak nejdál do Borače. Nikdy bych neopustila moje rodiče, zvláště v době, kdy se situace obrací a oni začínají potřebovat mne.
Možná se vám můj názor nebude zdát, ale při pohledu na město ze 122. patra vidíte scénu relativně mladého města, města hazardu a písku. Posunu se ale ve vaší otázce kousek vedle Las Vegas, do města, které mne teprve fascinovalo - Los Angeles, města na pobřeží Pacifiku. Z pohledu od oceánu vidíte z obrovské dálky známý nápis HOLLYWOOD a také monstrózní budovu - Griffith Observatory. Když vystoupíte na venkovní terasu této budovy a pohlédnete do dálky, uvidíte celé LA i s připojenými částmi. Jeho rozloha je velikostně přibližná rozloze Středočeského kraje.  Z tohoto pohledu se pak zdají naše  komunální problémy jaksi malicherné. Ale zpět. Tak, jak o tom LV stále víc přemýšlím, ráda se tam znovu podívám. Žít tam dlouhodoběji však opravdu nebudu. I když možná bychom se měli co učit o fungování a provozu výherních hracích zařízení, placení daní, dodržování zákazu vstupu mladistvých do kasin a konzumaci alkoholu na veřejnosti. V těchto oblastech se od státu Nevada máme ještě dlouho co učit. Viděla jsem i některá jiná místa v USA a myslím, že je nutno přiznat, že Amerika je s demokracií dál než my. Ale nemusíte být v Americe dlouho, abyste pocítil, že některé oblasti jejich demokracie jsou stejně bolestivé jako ty naše. A zeměpisně na druhou stranu, den ode dne mě více znervózňuje, co se děje na Ukrajině – tak blízko od nás. Chápu, že první obětí každé války je pravda, takže těžko soudit, kdo je vlastně hrdina a kdo padouch. Ale tak jak tak, ta situace je asi vážnější, než si myslíme. V tu chvíli se opravdu naše tišnovské starosti a rozmíšky zdají drobné  a jaksi zanedbatelné Snad tady nejvíc platí, že každý má začít u sebe…