Rusko přestalo dodávat plyn do Polska a Bulharska, protože země odmítly platit v rublech. Jaké kroky by česká vláda měla v této situaci udělat?

To, co zanedbávaly vlády předchozí, tedy zbavit se téměř 100 procent závislosti na ruském plynu. Každá závislost u strategických surovin na jednom dodavateli z jedné země je riskantní. A když je tím partnerem navíc nevyzpytatelné Rusko, tak se takové riziko násobí. Zbavit se závislosti na ruském plynu nicméně potrvá, je to otázka následujících let, ale začít se s tím musí hned. V krátkém období samozřejmě musíme doplnit zásobníky plynu, jednat s dalšími zeměmi a dodavateli, abychom minimalizovali rizika pro případ, že by snad z Ruska plyn přestal proudit. Je třeba se zajistit na příští zimu, v těch nadcházejících letních měsících naštěstí bývá spotřeba plynu nízká. Nicméně bez ruského plynu se teď bohužel neobjedeme, nemáme ho čím rychle nahradit, jeho nedostatek by byl průšvihem jak pro domácnosti, tak pro průmysl.

Evropská unie stále odmítá platit v rublech, je to správně? A o čem vypovídá, že některé firmy států Evropské unie už nakupují za rubly – případně je posílají do banky, která je na rubly převede?

Pokud ve smlouvách a dohodách není definována platba v rublech, pak je samozřejmě legitimní to odmítat a na takový dodatečný požadavek nepřistoupit. To, že k tomu některé firmy, jak píšete, přistoupily, svědčí pravděpodobně o tom, že rovněž nemají alternativu, kterou by ruský plyn nahradily, a jeho nedostatek by je mohl zlikvidovat. Putin tím zřejmě zase chce ukázat, do jak silné závislosti na ruském plynu se některé evropské země dostaly a v jak slepé uličce se v tomto směru nacházíme.

Evropská unie svoji závislost na ruském plynu v posledních letech uměle zvyšovala tak, jak sázela ve jménu boje proti klimatickým změnám na uzavírání konvenčních energetických zdrojů, dokonce i jaderných elektráren, a vedle toho sázela na obnovitelné zdroje a plyn jako tranzitivní zdroj. Můžeme poděkovat i zeleným aktivistům, že jsme dnes na Rusku závislí tak, jak jsme.  

Brusel navrhuje, aby Evropská unie přestala odebírat ruskou ropu, a to do konce roku. Je to vzhledem k rostoucím cenám benzínu rozumné?

Rozumím tomu, že se Evropská unie snaží snížit odběr energií a paliv z Ruska, neboť ty jsou zdrojem významných rozpočtových příjmů Ruska, ze kterých pak Vladimir Putin financuje válečné výdaje spojené s agresí své země na Ukrajině. Je třeba, aby Evropská unie vedle této snahy byla schopna zajistit dostatečné dodávky ropy z jiných zemí. I když jsme jako Česká republika na dodávkách ropy z Ruska závislí méně, než je tomu v případě plynu, nejsme schopni okamžitě ropu z Ruska přestat odebírat.

Proto i pan premiér Fiala vyjednává pro Česko odklad, respektive časovou výjimku na embargo ruské ropy. U sankcí musí platit pravidlo, že více poškodí Rusko a nikoliv nás samotné. V opačném případě sankce ztrácejí smysl.

Jak vnímáte kritiku vůči koalici, že se dostatečně nesnaží snižovat negativní dopady krize a stoupajících cen na Čechy?

Taková kritika je zcela mimo realitu. Vláda od svého nástupu v souvislosti s cenami energií stačila navýšit příplatek na bydlení, valorizovat existenční a životní minimum, snížit spotřební daň na naftu a benzín, zrušit povinnost přimíchávat drahá biopaliva do benzinu a nafty, budou se valorizovat důchody, je tu dávka pěti tisíc pro rodiny s dětmi. Pokud někdo říká, že vláda nic nedělá, nebo dělá málo, lze to popsat známým příslovím: Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Česká vláda nezpůsobila válku na Ukrajině, česká vláda neurčuje cenu pohonných hmot a energií na zahraničních trzích, její možnosti s tím něco dělat jsou samozřejmě omezené.

Vláda má podle mého soudu jen možnost rozumnou sociální politikou nenechat v důsledku růstu cen energií padnout do chudoby ty sociálně nejslabší. A začít dělat rozumnou hospodářskou politiku tak, aby dál neroztáčela kola inflace, jako to dělala výrazným růstem vládních výdajů předešlá Babišova vláda. Za populistické rozdávání a pouštění žilou veřejným rozpočtům se platí vyšší inflací. Žádné, ani Babišovy dárečky nejsou a nebyly zadarmo. Škoda jen, že je stále velké množství lidí, kteří si myslí, že lze beztrestně a bez negativních důsledků na ně samé z rozpočtu rozdávat a rozdávat.

Jan Skopeček v debatě s Alenou Schillerovou

Dopady cen energií na domácnosti se snaží kompenzovat evropské země. Jednorázový příspěvek schválilo Německo všem nízkopříjmovým domácnostem, Francie zastropovala ceny elektřiny a plynu, Slovensko domluvilo pevnou cenu elektřiny na další roky, Rakousko které schválilo domácnostem kompenzace a Chorvatsko, které snížilo DPH na dodávky tepla trvale. Česká republika se stále v plošné pomoci drží zpátky. Je to správně a proč?

Vždycky si lze vyzobnout nějaké opatření z jiné země a na něm demonstrovat, že my pomáháme méně. Nicméně vyzobávat možné není, je třeba posuzovat nikoliv jedno dílčí opatření, ale celkovou situaci a přístup dané vlády k řešení krize. Pak můžete zjistit, že třeba v některé zemi sice snížili více daně, ale při bližším zkoumání zjistíte, že je tam měli výrazně vyšší, než jaké máme aktuálně v naší zemi, nebo že sice snížili daně, ale nedochází tam ke zvyšování důchodů nebo k mimořádným sociálním dávkám.

Není zkrátka možné posuzovat a hodnotit jedno izolované opatření bez kontextu dalších. Nemyslím si nicméně, že se naše vláda drží zpátky, vždyť i za těch pět tisíc korun na dítě pro rodiny s hrubým příjmem do 80 tisíc korun je některými velmi kritizována za to, že jde o příliš plošné opatření. I já bych raději viděl pomoc trochu v jiné formě, ale rozumím koaličnímu kompromisu a snaze udržet sociální smír.