Působila jste ve vrcholném managementu mostecké nemocnice, která dnes spadá pod Krajskou zdravotní. Proč jste odešla?

V mostecké nemocnici jsem pracovala přes dvacet let. Posledních pár let jako náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Musím přiznat, že to byla jedna z nejhezčích etap mé profesní dráhy. Podařilo se mi prosadit v krátké době mnoho opatření, která v oblasti ošetřovatelské praxe v mostecké nemocnici absentovala. Navíc to byla doba, kdy se zásadně měnily podmínky pro výkon nelékařských zdravotnických povolání v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie - dopady do praxe vyžadovaly mnoho změn. Změny, které bylo třeba uskutečnit, bych nikdy nezrealizovala bez podpory kolegů z vedení mostecké nemocnice, kteří měli stejné vize. Z postu náměstkyně pro ošetřovatelskou péči jsem odešla za jinou pracovní nabídkou.

Zmínila jste Evropskou unii. Máte zprávy, jak se našim zdravotníkům daří v zahraničí po otevření hranic? Je to z vašeho pohledu dobře, nebo naopak pro naše zdravotnictví špatně, že nám kvalitní lidé odcházejí za hranice?

Je třeba přiznat si realitu: asi není úplně vše v pořádku. Zvláště u nás na severu Čech je v některých oborech prostupující "multikulturalita ošetřovatelských týmů" víc než zřejmá a bohužel to nebudí přílišnou důvěru mezi pacienty. Problém odlivu zdravotníků do zahraničí se váže spíše na profesi lékařů než sester a ostatních zdravotníků. Tam je bohužel stoupající trend, což uvádí i statistiky České lékařské komory. A zcela jistě je to pro české zdravotnictví negativní trend.

Je rozdíl v podmínkách pro práci zdravotníků u nás a v Německu?

Zásadním rozdílem mezi zdravotnickou praxí v Německu a u nás je to, že Německo vynakládá do rezortu podstatně větší objem finančních prostředků. Výdaje na zdravotní péči jsou v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi OECD výrazně podprůměrné, kdežto výdaje Německa byly naopak ve srovnání se zeměmi OECD nadprůměrné. Od toho se odvíjí i finanční ohodnocení zdravotníků či další benefity. Ale není to jen o platech zdravotníků. Hodně důležité jsou podmínky pro výkon povolání zdravotnických profesí. A dle mého názoru je přeci jen v Německu situace v rezortu stabilnější.

Ano, odcházejí lékaři, neměli bychom se proto bát, abychom za své platby zdravotního pojištění měli brzy vůbec co dostat?

I když je situace ve zdravotnictví v poslední době velmi vážná, nemyslím si, že by vyústila v kolaps systému. Do zdravotnické praxe se promítla restriktivně nastavená úhradová vyhláška pro rok 2013 a zvýšení sazeb DPH u zdravotnických prostředků, což nepovažuji za úplně šťastné. Finanční nestabilita samozřejmě negativně ovlivňuje firemní kulturu a vlastní zdravotnickou praxi - to s sebou nese i nepříjemný tlak a stres, který se promítá do podmínek pro poskytování zdravotní péče. Turbulentní prostředí, v kterém se zdravotnictví potácí, je nutné stabilizovat. S tím pak bezesporu souvisí kroky spjaté s reformou zdravotní péče, které je třeba dokončit. "Pouhým" navyšováním finančního objemu, který putuje na výdaje ve zdravotnictví, se nepříznivá situace ve zdravotnictví podle mě trvale nevyřeší.