Historie českého leteckého průmyslu má za sebou významné vzestupy i pády. Jak hodnotíte současnou situaci v porovnání s minulými desetiletími a v čem vidíte největší výzvy pro Aero Vodochody?
Ano, máte pravdu. Historie českého, respektive československého průmyslu sahá ještě před vznik samostatné republiky a společnost Aero Vodochody je prakticky od začátku spojená s ní. Během té doby letecký průmysl zažil mnoho turbulencí a je třeba otevřeně přiznat, že ještě donedávna situace nevypadala jako dnes. Vždy se na tom podepsalo něco velkého, ať to byly válečné doby, změny politických situací nebo ukončení významných výrobních programů.
Naštěstí jsme nyní svědky oživení leteckého průmyslu nejen ve společnosti Aero Vodochody, ale napříč celým průmyslem, který zaměstnává více než deset tisíc lidí. Příčinou tohoto vzestupu a oživení je obnovení výroby proudových letounů v Aeru a příchod nové generace po nástupu nových majitelů. Dalším důvodem je celosvětová poptávka po letecké výrobě celků a struktur, díky které v Aeru evidujeme značné navýšení objednávek u civilních programů.
Po mém nástupu před dvěma a půl roku bylo nutné firmu stabilizovat. Museli jsme provést restrukturalizaci a zaměřili jsme se na optimalizaci nákladů a navýšení ziskovosti programů. Ztrátové programy jsme zrušili a pro ty perspektivní jsme sjednali nové podmínky. Dále jsme museli obnovit důvěru celého dodavatelského řetězce.
Aero tak začalo růst, vliv mělo samozřejmě i to, že se po letech investic začaly vykazovat výnosy ze zakázek na letouny L-39NG. Podařilo se navýšit kapitál a posílili jsme i naši finanční pozici a hotovost. Tato doba je pro nás klíčová z hlediska návratnosti investic do vývoje L-39NG. Předáváme letouny prvním zákazníkům, jednáme s dalšími potenciálními. Opíráme se i o servis a generální opravy již provozovaných letounů a o spolupráci na výrobě leteckých částí. Chceme, aby Aero uspělo, využilo stávající příležitosti a mohlo růst.
Aero Vodochody nyní stojí před příležitostí vyvíjet moderní leteckou technologii. Jakým způsobem chcete využít tuto šanci a posunout český letecký průmysl na další úroveň?
Aero hlavně poslední dekádu vyvíjelo kompletně nový letoun, který nyní konečně sériově vyrábí, a může se tak začít investice v řádech miliard vracet. Stále ale u nás probíhá vývoj a inovace různých částí, jako je avionika, autopilot, využití rozšířené a virtuální reality a podobně, která nás nutí posouvat letoun, a tím celý letecký průmysl dál a dál. Už dávno neplatí, že stačí dodat letouny do třetích zemí, ale pokud máme uspět v Evropě, tak musíme umět dodat letoun, který vycvičí piloty pro letouny 5. generace, jako je F-35. Kromě toho ale musíme tímto letounem oslovit zákazníky, kteří chtějí využívat chytré zbraně nebo použít letoun pro speciální průzkumné mise. Potřeby zákazníků se neustále vyvíjejí, a pokud chceme uspět, musíme být schopni nabídnout adekvátní řešení. Civilní programy, které máme pro zákazníky jako Airbus nebo Embraer nás nutí Aero neustále zdokonalovat ve výrobních procesech, abychom doručovali kvalitu, kterou tito světoví hráči očekávají. Vlastní téma je kompletní digitalizace výroby a implementace nástrojů z oblastí Industry 4.0. Tyto všechny věci dnes v Aeru máme nebo je postupně nasazujeme.
Ostatní české letecké projekty se často setkaly s problémy a nedostatečným zájmem. Jak jste při vedení Aera zvládli změnit kurz a zajistit úspěch projektu L-39NG?
Letadla se neprodávají snadno, je to dlouhodobý proces, který vyžaduje například i podporu vlády. My stojíme zatím na začátku. Podařilo se nám předat již většinu letounů L-39NG prvnímu zákazníkovi a další letouny budeme předávat podle podepsaných objednávek. Na podzim tohoto roku předáme první letouny do CLV do Pardubic. Náš úspěch bude záviset na získávání dalších zákazníků a pozitivních referencích z provozu u těch stávajících.
V čem spočívá klíčový faktor úspěchu letounu L-39NG ve srovnání s předchozími projekty českých letadel?
Velkou výhodou projektu L-39NG je fakt, že letoun navazuje na své úspěšné a dnes již ikonické předchůdce L-29 a L-39, kterých se vyrobilo dohromady skoro sedm tisíc. Dalším faktorem je skutečnost, že se L-39NG narodilo v době, kdy tradiční konkurenti jako BAE Hawk, Dessault Alpha Jet, ale i další končí a výrobci nepřišli s náhradou. Tím se pro Aero otevřelo okno příležitosti.
Z pohledu financování a ekonomiky programu se jedná o ryze soukromý projekt, který je financován ze soukromých zdrojů, a není tedy zatížen dotacemi. Má svůj začátek a jasný plán. Další rozvoj letounu bude podporován přicházejícími zakázkami, což zajistí zdravou ekonomiku celého programu. Odhadujeme, že jsme dnes zhruba ve třetině návratnosti, a já věřím, že se z L-39NG pomníček leteckého průmyslu nestane.
Letoun L-39NG má potenciál stát se standardem pro nižší a střední stupně leteckého výcviku v Evropě. Jaké výhody by to přineslo a jak by to posílilo pozici Aera Vodochody na evropském trhu?
Velkou příležitostí je situace ve výcviku pilotů, kde jednoduše není ve světě dostatečná kapacita a poptávka po výcviku je značná. Našimi cíli tedy nejsou jen jednotlivá letectva, ale také mezinárodní školy, kterých stále není dostatek. Tyto tradiční výcvikové organizace mají na mnoho let dopředu rezervovanou kapacitu. Vznikla nová iniciativa v rámci NATO zvaná NFTE, která bude usilovat o budování výcvikových center. Jedním z takových vybraných center je právě CLV v Pardubicích a díky vynikajícím letovým vlastnostem a efektivitě provozu má L-39NG šanci stát se etalonem pro svoji kategorii leteckého výcviku.
Hodina letu stojí na L-39NG desetinu i méně než na stíhacích letounech a mnohem levnější je též údržba. Většina zákazníků si drahé stíhací letouny raději šetří na skutečný taktický trénink bojových situací, proto jim může dávat smysl co nejvíce udržovacího výcviku realizovat v našem výcvikovém systému.
Opravdu je možné očekávat, že na vašem letounu budou cvičit také budoucí piloti amerických stíhaček F-35?
Ano. Společnost LOM PRAHA, která provozuje CLV v Pardubicích, již několikrát avizovala, že systém výcviku na L-39NG je koncipován pro přípravu pilotů na letouny F-35. Výcviková platforma L-39NG je připravená na začáteční a pokročilý výcvik stíhacích pilotů letounů 4. a 5. generace.
Vzhledem k dnešní bezpečnostní a geopolitické situaci získává česká obranná i letecká soběstačnost nový význam. Jak vidíte roli Aera Vodochody v této proměně a jak může přispět k posílení české obranné kapacity?
Obecně se mění přístup k oblasti obranného průmyslu, a to například i z hlediska ochoty bank financovat tuto oblast. Oživení je po letech patrné i v celé Evropě. Naštěstí si státy uvědomily, že zajištění bezpečnosti je klíčové. Vnímáme, že se zvyšují vojenské rozpočty, nastává mezigenerační výměna vojenské techniky. Spolu s tím rostou i požadavky na personál a výcvik pilotů, kde my můžeme významně pomoci právě se zajištěním soběstačnosti či vyšší nezávislosti států na výcviku vlastních pilotů. Se společností LOM PRAHA máme uzavřený kontrakt na dodávku čtyř letounů L-39NG s opcí na další čtyři stroje. První dva letouny bychom měli dodat již do konce tohoto roku a věříme, že další dva do poloviny roku 2025. Využití opce na další čtyři letouny by podle našich informací mělo nabídnout potřebnou kapacitu na výcvik pilotů naší armády v souvislosti s pořízením F-35 a také se záměrem LOM PRAHA cvičit piloty armád NATO v rámci programu NFTE (NATO Flight Training Europe).
Nesmíme ovšem zapomenout také na 24 letounů L-159, které jsou ve výzbroji Vzdušných sil AČR a mají bezpochyby svůj význam pro podporu pozemních jednotek, při útocích na pozemní cíle a také při pokročilém výcviku. To jsou role, pro které jsou letouny 5. generace neekonomické. Letectvo několikrát deklarovalo, že si část letounů chce ponechat i po příchodu F-35, a Aero aktuálně diskutuje otázky modernizace flotily.
Aero Vodochody je současně významným zaměstnavatelem a partnerem pro mnoho subdodavatelů. Jaké je vaše vidění role firmy v rozvoji regionální ekonomiky a vytváření pracovních míst?
Aero je významný zaměstnavatel, který dává práci téměř 1 800 lidem, kteří jsou nositelé unikátních dovedností a znalostí, ale také zaměstnáváme tisíce nepřímo z dodavatelského řetězce.
Obecně lze říct, že Aero schraňuje a kultivuje znalosti po generace, a nesmíme dopustit, aby tyto znalosti zanikly. Proto spolupracujeme i s řadou středních a vysokých škol, kterým poskytujeme praktickou a odbornou podporu a umožňujeme i špičkové uplatnění v oblasti výzkumu a vývoje.
S projektováním a vývojem letecké technologie souvisejí i otázky vzdělávání a odborné přípravy. Jak spolupracujete se vzdělávacími institucemi a jak podporujete rozvoj odborníků ve vašem odvětví?
Dlouhodobě spolupracujeme s vysokými a středními školami, kdy k nám studenti chodí na praxi i stáže. Vloni jsme spolupráci s vysokými školami prohloubili a vytvořili jsme rámec strategické spolupráce s prestižními technickými univerzitami, abychom dosud dílčím kooperacím dali jednotnou a ucelenou koncepci. Spolupráce zahrnuje široké spektrum projektů včetně vedení a zpracování bakalářských, diplomových a vědeckých prací. Jedním z důvodů otevření nového vývojového centra v Brně, které se specializuje mimo jiné na oblast avioniky a průvodní dokumentace pro letoun L-39NG, pak byla již stávající spolupráce s místními vysokými školami VUT a UNOB. Spolupracujeme například i s různými institucemi a společnostmi na společném výzkumu, vývoji či programech vzdělávání. Ve spolupráci s Výzkumným a leteckým zkušebním ústavem rozvíjíme inovace, nové technologie, know-how a podporujeme konkurenceschopnost leteckého a kosmického průmyslu ve světě.
Trhy v rozvinutých zemích jsou často obsazené velkými světovými hráči. Jaký je váš přístup k vytváření strategických partnerství na těchto konkurenčních trzích?
Aero má dlouhou historii a tradici. Jsme historicky velmi významným světovým hráčem v oblasti výcviku pilotů. Za více než sto let existence Aero vyrobilo jedenáct tisíc letadel. Jsme jednou z devíti zemí, která dokáže vyrobit letadlo od A do Z, od návrhu na papíru až po výrobu, certifikaci a následný servis. Máme tedy určitě co nabídnout i v těchto zemích. Nikdy však nemůžeme mít takovou váhu jako Německo, Francie nebo USA, ale těší mě, že nás berou jako partnera. Při prodeji vojenských letadel je třeba získat i vládní podporu a při dodávkách ideálně spolupracovat s těmi velkými společnostmi. Cestou jsou právě i strategická partnerství, které již uzavřená máme např. se SAAB nebo Lockheed Martin.
Letoun L-39NG se skládá z tisíců dílů od mnoha subdodavatelů. Jaký je klíčový faktor v udržení efektivní spolupráce s tak rozsáhlou sítí dodavatelů?
Na výrobě L-39NG se podílí 600 subdodavatelů, 400 z nich jsou firmy z České republiky. Aero tak významně přispívá k zaměstnanosti v daném oboru. Efektivní spolupráce je pro nás klíčová, a to především z hlediska dodržování požadované kvality a termínů dodání. Letecký průmysl je o velmi vysokých bezpečnostních standardech, kde je kvalita každého dílu naprosto nezbytná. Velmi vysoká je i cena pořízení materiálu a dílů, každé zdržení ve výrobě proto představuje velmi značné náklady. Do budoucna bychom chtěli dále navyšovat objem výroby, abychom i naše dodavatele motivovali do investic pro podporu naší výroby. Nikdy se nám ale asi nepodaří vybudovat tak dynamický dodavatelský řetězec, který známe z automobilového průmyslu při používání principu just in time. Klíčové bude i v budoucnosti důsledné plánování v předstihu na objem očekávané výroby, abychom měli subdodávky včas.
Jaké jsou vaše perspektivy na vývoj dalších nových projektů v rámci českého leteckého průmyslu a jaká témata by podle vás mohla být klíčová pro národní a mezinárodní spolupráci?
Velkým tématem jsou dnes drony a v České republice je mnoho kvalitních výrobců dronů menších hmotnostních kategorií. Určitou příležitost vidím v projektu velkého taktického dronu s proudových pohonem, velkým užitečným zatížením a dlouhým doletem. Na takovém projektu by mohlo participovat mnoho tuzemských dodavatelů včetně zapojení univerzit a státních institucí. To je spíše vzdálenější budoucnost, ale jsem přesvědčen, že by toto český letecký průmysl zvládl.
Realitou dneška jsou aktivity Aera a dalších subjektů, jako je LOM Praha, v leteckém výcviku, který má již dnes mezinárodní rozměr, a s tím souvisejí nové přicházející technologie pro spojování platforem ve vzduchu a simulačních platforem na zemi prostřednictvím rozšířené virtuální reality.
V čem spatřujete největší výzvy pro český letecký průmysl v příštích letech, a jak se Aero Vodochody plánují vypořádat s těmito výzvami?
Pokud jde o malá letadla, ultralighty, udělal se obrovský kus práce. Ale ve velkém letectví jsme dost času promeškali. Což vedlo k poklesu zájmu o vzdělávací obory, vytrácí se know-how a obor nám stárne. Letecký průmysl je přitom vrcholem znalostního řetězce a byla by opravdu obrovská škoda, aby se těch více než 100 let čerpání znalostí vytratilo. Jsem naplněný nadějí, že s produkty L-39NG, L-410NG a účastí na mezinárodních programech s Lockheed Martin, Embraer, Airbus a dalšími světovými hráči z letecké mapy nezmizíme v dalších minimálně padesáti letech, během kterých budeme podporovat právě předané první dodávky letounů. Teď je největší výzvou uspět obchodně a navázat v co největší míře na naše úspěšné produkty z poválečného období.
Děláme všechno pro to, abychom navrátili lesk českému leteckému průmyslu, a znovu konsolidujeme dodavatele, spolupracujeme se středními i vysokými školami. Vytváříme partnerství s institucemi na přípravě různých inovačních projektů. Vloni jsme otevřeli v Brně nové vývojové centrum. Věřím, že se nám podaří podnítit zájem o obor a oživit a vrátit obor velkého letectví zpět na výsluní.
Aero Vodochody letos slaví 105. výročí od svého založení. Chystáte u této příležitosti nějaké speciální akce, oslavy či jiné projekty?
Na výročí jsme samozřejmě náležitě hrdí a připomínáme ho v průběhu celého roku prostřednictvím médií a sociálních sítí. Významnou událostí bude předání prvních letounů tuzemskému uživateli po téměř čtvrt století od dodávek L-159. V posledním čtvrtletí chystáme novinku spojenou s L-39NG. Tak se nechte překvapit.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný