Co si myslíte o odvolání ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka?

Ten spor se docela vyhrotil a pan Šimáček jako ředitel agentury se cítí být dotčen až do té míry, že tvrdí, že ministr Dienstbier lže. Já ale docela sdílím důvody, které ministra vedly k jeho odvolání. Považuji ho sice za pracovitého člověka, který tam udělal spoustu práce, ale podle mého názoru vztahy uvnitř agentury i navenek jsou velmi diskutabilní. Na pováženou je i skutečnost, že v agentuře nemají v řadách třiapadesáti zaměstnanců kromě jedné výjimky žádné Romy. Ti zkušenější, kteří v romské komunitě něco znamenali, se s agenturou rozloučili. A druhá věc, která mi vadí, je skutečnost, že pokud poskytují jako agentura know-how a jednají s radnicemi, po jednání už nehledají zpětnou vazbu a nezjišťují, jaké jsou výsledky jejich působení. Když se na ulici zeptáte Roma, jestli něco ví o Agentuře pro sociální začleňování, odpoví negativně. Otázka je ale, kdo přijde místo pana Šimáčka a jestli to nakonec nebude ještě horší.

Martin Šimáček tvrdil, že ministr Dienstbier byl pod tlakem romských elit. Co tím podle vás myslel?

To nevím, pokud se konala jednání rady vlády, jejímž jsem členem, padala tam už dávno i z mých úst kritika agentury, a to trvá už dva roky. Kdyby ministr Dienstbier podléhal tlakům Romů, už by to udělal dávno, ale jeho k tomu nikdo nepřemlouval. Pracovitost pana Šimáčka viděli všichni, jen byly výhrady k nekritickému přístupu k práci, ve zprávách agentury bylo vždy jen to, co se skvěle povedlo, ale ani slovo o nějakých chybách. Já ale pochybuji, že by Dienstbier podlehl nějakému tlaku, je to člověk, který má o věcech přehled, a měl své důvody, proč Šimáčka odvolal. Koneckonců každý státní úředník u nás musí počítat s tím, že dřív nebo později dostane padáka. Když budu dělat úředníka za vysoký plat, musím počítat s tím, že mám i nějaké limity.

Jak by agentura mohla fungovat lépe?

Musí jít o reflektování činnosti agentury podle výsledků práce v terénu. Nikdo neříká, že vždy, když se něco nepovede, je vinna agentura, její výsledky jsou závislé i na politické vůli zastupitelstev obcí. Pokud je zastupitelstvo osvícené, lze projekty realizovat. To je třeba příklad Obrnic. Obecně platí, že v menších městech s nižším počtem Romů je agentura úspěšná, ve městech, kde jsou větší počty Romů, selhává. V Brně je patnáct tisíc Romů a agentura odsud odešla, v Ostravě také selhává. Věděl bych, jak by měla fungovat, ale nevím, kdo by jí měl jako ředitel takovou charakteristiku zaručit. Mezi Romy vím o několika takových lidech, ale pochybuji, že by mohl být za současné situace jmenován jejím ředitelem Rom.

Romskou problematikou se zabývají i některé neziskové organizace. Jakou mají roli?

Agentura v rámci práce na radnicích ke spolupráci přibírá i nevládní organizace a ukazuje se z praxe, že tam, kde romské nevládní organizace fungují, je situace přinejmenším snesitelná. Například tady v Brně je vztah Romů k majoritě a majority k Romům přijatelný a nejsou zde velké excesy, průvody neonacistů končí jejich fiaskem, naposledy občané Brna vytvořili proti takovému pochodu přehradu a zastavili jej. Je tady pět romských nevládních institucí, které organizují třeba společně Romský den apod. Tam, kde to takto nefunguje, dochází k excesům, v Duchcově například nebyla žádná pořádná organizace Romů, a tak to selhalo.

Dnes je tam situace mnohem lepší díky jednomu šikovnému a slušnému podnikateli, který dává slušné bydlení všem bez rozdílu. Radnice na tom zásluhu nemá.

V Brně nové vedení radnice deklaruje integrační snahy. Co od nich očekáváte?

Musím se zadostiučiněním konstatovat, že voliči v Brně už řekli dost a po volbách máme úplně jiné vedení radnice, a to jak na magistrátu, tak v městských částech Brno-střed a Brno-sever, kde je nejvíce Romů. Pokud mohu soudit podle sebe, už jsem se zástupci radnic mluvil a třeba v případě bytové politiky se zdá, že dojde ke změnám.

K jakým?

Jde o to, že žádosti Romů o byt jsou donekonečna odsouvány, zavedená je praxe smluv na dobu určitou, takže každý rok se smlouva obnovuje. A když radnice usoudí, že člověk má nějaké problémy – a nemusí jít ani o dluhy – smlouvu neobnoví, nájemník dostane smlouvu na byt nižší kategorie a musí se přestěhovat. Dokonce jsem se setkal s tím, že byla uzavřena smlouva jen na půl roku. Očekávám, že se to změní. To je totiž nezákonná praxe. Lepší tón v tomto směru nyní udává i ministryně práce a sociálních věcí Marksová.

Diskutovaným problémem, na který upozornila Amnesty International, je údajná segregace romských dětí.

Amnesty International má kritický postoj vůči české praxi, jejímž hlavním rysem je stav, kdy ze škol s romskými dětmi čeští rodiče přehlašují své děti jinam, a vznikají tak svým způsobem segregované školy. V Brně jsou takové školy tři. V jiných školách se naopak těžko objeví Rom. Je to důsledek rozdělení společnosti a vyloučených lokalit. Na to jsme upozorňovali na radě vlády, kde jsem se ptal, zda to lze řešit. Dostal jsem odpověď, že vláda a stát na to nemají žádné mechanismy. Jediná cesta je podle mne v tuto chvíli změnit myšlení lidí směrem ke smířlivosti a toleranci. Ten moment ale ještě nenastal, na žádnou affirmative action jako v šedesátých letech v Americe, kdy černí studenti chodili pod dohledem policistů do „bílých“ škol, to tady nevypadá. I když si myslím, že takové akce u nás by byly dobré a potřebné.

K tomu společenskému porozumění nepřispívají ani politici a nemusí jít o rasovou segregaci. Prezident Zeman nedávno hájil oddělené školství pro zdravotně postižené děti…

To je skandál, to se snad ani slušně nedá komentovat. Prezident Zeman rychleji mluví, než myslí. Prezident by takový nesmysl neměl vyslovit – a není to přitom první nesmysl, který Zeman řekl. Na otázku, kdy budou Romové slušně bydlet, odpověděl, že tehdy, až přestanou vytrhávat parkety a dělat si z nich ohníčky. To může říct jen hlupák nebo populista nejhoršího druhu. Je špatné, když lidé z majority vidí, že mají ve svých nenávistných pohledech na Romy takovou oporu. A není to samozřejmě jen prezident Zeman, znám v Parlamentu nacionalisty s dost podvratným myšlením. Jedním z nich je senátor Škromach, to je také dost omezený člověk, také hnutí Úsvit je problém. Pokud politické autority sklouznou k tomuto pokleslému způsobu hodnocení situace a vyjadřování a jestli zde nebudou silné morální autority, společnost bude, jaká je.

Jak působí v tomto ohledu česká média?

Také nepůsobí dobře, hledají jen negativní příklady. Třeba když herečka Klaudie Dudová přenechala byt matce, která neplatila a dostala se do dluhů, mělo to v novinách velkou publicitu. Proč tak zdůrazňují to, co se může stát každému a co je zrovna špatné? Když někdo z menšiny třeba uspěje, hned je terčem takového zájmu, pozitivních věcí si ale média nevšímají.

O úspěších se ale také informuje, například romský policista, který dostal vyznamenání ve Velké Británii…

Petr Torák, to je obrovský úspěch a tomu chlapíkovi patří velká poklona. Ale i on kritizuje situaci u nás – proč odešel? Protože byl napaden skinheady a nikdo mu nepomohl. Z médií, která se pozitivně dívají na Romy, mohu jmenovat snad jen Respekt.