Proč se polarizace slovenské společnosti, už by se to dalo nazvat studenou občanskou válkou, dostala do takových rozměrů, že došlo k atentátu na premiéra?

Určitě jde o vyvrcholení do studené občanské války. Já tomu také tak říkám. Dost se obávám, aby nedošlo k opravdové občanské válce. Je to velmi nebezpečné a máme to zde podobně rozvrstvené jako u vás. Jsme poblíž hranic s Ruskem, tedy v zóně velkého zájmu Západu.

Když se udály státní převraty na Blízkém a Středním východě, tak jsme si přečetli zprávu a řekli si, že je to daleko. Zapomněli jsme ale, že tam to je dost chaotické a že ten chaos se bude šířit. No, a nyní už je tady. Neuměli jsme si představit atentát ve střední Evropě, a právě jsme ho zažili. Ten chaos je ale naprogramovaný ze Západu.

Nemyslíte si, že by ta smutná událost mohla Slováky naopak do jisté míry spojit?

To je snad zbožné přání většiny Slováků. Společnost je i na Slovensku několik desetiletí bičována a rozdělována. U nás totiž existují dvě „pravdy“. Jednu má jedna půlka obyvatelstva, druhou ta druhá. A jde o absolutně protikladné myšlenky či „pravdy“. Podle představ té jedné poloviny žijeme demokracii jediného názoru. Ten určuje buď náš velký bratr, anebo silnější země. Naštěstí se internetem mnoho věcí zachránilo. Lidé mohou číst a přemýšlet i o jiných věcech a informacích, než které produkuje takzvaný mainstream. A jeho úloha je, protože vlastnické vztahy jsou takové, jaké jsou, nám podsouvat určitou agendu.