Stále víc evropských i českých politiků zdůrazňuje nutnost přestat odebírat ruský plyn, abychom tím finančně nepodporovali Putinův režim. Představme si modelovou situaci, že se na tom skutečně EU domluví a ze dne na den odběr plynu z Ruska stopne. Co by následovalo? Jak by to u nás pak vypadalo z hlediska běžného provozu země, života občanů, zásobování, dopadů na výrobu a zemědělství atd.?

Pane redaktore, lidé v Evropě, zejména na východu Evropy a zejména v České republice, chtějí žít v míru, na rozdíl od české vlády, která je ve válce. Lidé musí dostat za přiměřené ceny elektřinu, plyn, teplo a další základní životní potřeby, to je úkol každého státu, který je opravdu státem. Proto mu lidé platí daně, aby jim to stát zajistil, protože nikdo jiný na to nemá nástroje výkonné moci, legislativu, soudy a další…

K otázce zastavení dodávek ruského zemního plynu je potřeba vědět, že nemáme žádný dlouhodobý kontrakt s Gazpromem kromě menšího kontraktu společnosti ČEZ pro plynovou elektrárnu. Z hlediska směru toku plynu je úplně jedno, zda ČR byla zásobována tradiční trasou přes Ukrajinu a Slovensko, nebo je nyní v posledních letech zásobována ruským zemním plynem přes Německo. Německé firmy mají dlouhodobý kontrakt na dodávky ruského zemního plynu za nízké ceny (cca 6 až 7 Kč/m3), a my jej od nich kupujeme za šílené peníze. Při zastavení dodávek ruského zemního plynu, na kterém jsme již 50 let prakticky ze 100 % závislí, v příští zimě zmrzne velká část českých občanů, a to budou možná ti šťastní, protože může nastat doba, kdy živí budou závidět mrtvým. Protože ještě před zimou zanikne většina dosud fungujícího českého průmyslu. 

Pouze málo lidí v Čechách ví, že na vytápění pro obyvatelstvo, úřady a další se spotřebuje pouze cca čtvrtina spotřeby zemního plynu z celkové spotřeby cca devíti miliard metrů krychlových zemního plynu, protože tři čtvrtiny ruského zemního plynu spotřebovává český průmysl. A český průmysl představuje zaměstnanost, a tedy peníze na obživu pro mnoho českých občanů. Nezaměstnanost v ČR překoná rekordy. Většina českého průmyslu, nejen sklárny, automobilky atd., se totiž bez technologického zemního plynu neobejde. Bez zemního plynu se také nevyrobí hnojiva, bez hnojiv se neurodí a bez úrody nebude co jíst, doslova! Nějakou dobu vyvolení možná přežijí ze zásob, ale k výrobě a úpravě většiny potravin je také potřeba zemní plyn.

Bez ruského zemního plynu nebudou mít ani mladí nadšenci, volající na náměstích po zastavení dodávek ruského zemního plynu, své „hambáče“ z McDonalda… Řekl jim to vůbec někdo? Nebo je to opět stejný systémem absolutní neznalosti: „Mohu se koukat na televizi i při svíčkách?“ Nebude fungovat doprava, protože kamiony používají AdBlue, které se vyrábí také ze zemního plynu, atd. atd., prostě totální rozvrat celého státu.

Pane redaktore, pokud někdo tvrdí, že Česká republika může ze dne na den přestat odebírat ruský zemní plyn, přestože jiný než ruský zemní plyn zde není a několik let nebude, je buď blázen, nebo zločinec… 

V jednom z minulých rozhovorů jsme již mluvili o alternativách, například v podobě zkapalněného plynu od Američanů s tím, že v evropských přístavech je akutní nedostatek terminálů, ale i tankerů, které by ho vozily. Pokud bychom začali potřebnou infrastrukturu budovat, za jak dlouho reálně bychom byli schopni plně ruské dodávky nahradit? A jaký rozdíl v ceně by to znamenalo pro spotřebitele?

Pane redaktore, v případě, že bude Česká republika závislá pouze na LNG (LNG = zkapalněný zemní plyn, pozn. red.), nynější nesmyslně předražená cena zemního plynu pro české spotřebitele se rázem stane krásnou vzpomínkou na „nízké“ ceny plynu. V přímém sousedství ČR je jediný LNG terminál pouze ve Swinousčie v Polsku s kapacitou 5 mld. m3, která nestačí ani Polsku. Německo nemá ani jeden a urychleně chystá výstavbu nebo koupi dvou plovoucích LNG terminálů, které zajistí pouze malou část německé spotřeby. A současné LNG terminály ve Středozemním moři nepostačí pro zásobování ČR… A chiméry, že si postavíme terminál ve Francii či ve Španělsku apod., mají navíc zásadní vadu, zcela chybějí propojovací plynovody. A jejich stavba by trvala několik let. A to nemluvíme o nedostatku tankerů na LNG a o tom, že většina současných producentů LNG má dlouhodobé kontrakty na dodávky LNG do Asie a s tak dramatickým nárůstem dodávek LNG do Evropy prostě nepočítá.

Můžete se ale prosím vrátit k otázce cen LNG pro Českou republiku, alespoň odhadem?

Dnes ruský zemní plyn, který kupuje Německo (ale i např. Maďarsko, Itálie a další) z dlouhodobých kontraktů za cca 6 až 7 Kč/m3, prodávají největší čeští dodavatelé včetně distribučních a dalších poplatků za cca 26 až 27 Kč/m3. Je opravdu obtížné seriózně odhadnout budoucí cenu investic do propojovacích plynovodů a zakoupení podílů v LNG terminálech v cizích státech, o kterých veřejně mluví někteří politici, ale jedná se o desítky až stovky miliard Kč.

A pokud jsou např. Američané schopni dodávat LNG do Evropy za cca 24 Kč/m3, pak mi při započtení obrovských investic nezbytných pro LNG nedávný šílený peak ceny zemního plynu na TTF (TTF = obchodní místo v Nizozemsku, kde se tvoří velkoobchodní cena zemního plynu, pozn. red.) přes 92 Kč/m3, bohužel již nepřipadá tak úplně šílený.    

Zemní plyn z odpařeného LNG, pokud se k nám někdy za několik let dostane, bude patřit do kategorie luxusního zboží. Ale zemní plyn nesmí patřit mezi luxusní zboží, které není dostupné běžným občanům. To je přesně to, zač naše skupina „Energie není luxusní zboží“ (pozn. redakce, jedná se o skupinu energetických odborníků, jejímiž členy jsou Hynek Beran, Alena Vitásková, Vladimír Štěpán, Pavel Janeček a další, pozn. red.) dlouhodobě bojuje. Tím bychom se dostali k počátkům plynárenství v českých zemích a na Moravě, když po roce 1850 začal rozvoj svítiplynu. Svítiplyn, vyráběný v městských a obecních plynárnách, byl opravdu luxusním zbožím a pouze ti nejbohatší s ním svítili, následně se s ním začaly osvětlovat i ulice. 

Zeptal se někdo českých občanů, zda se opravdu bez ruského zemního plynu chtějí dobrovolně vrátit do předminulého století?