Aby mohl být šéf Agrofertu do vlády jmenován, dal si prezident Miloš Zeman podmínku, že musí být v prvním čtení přijat služební zákon, který současně lustrační zákon ruší. Tím by se šéfovi hnutí ANO otevřela cesta do čela Ministerstva financí, v které mu dnes podle řady právníků brání fakt, že nemůže doložit negativní lustrační osvědčení kvůli zápisu ve svazcích StB. O tom, zda spolupracoval nebo ne s komunistickou StB, se Andrej Babiš na Slovensku soudí.

Z bývalého rezidenta StB náměstek a potom poradce ministra financí

Prohlášením exprezidenta Václava Klause v Českém rozhlase, že by lustrační zákon neměl být zrušen, je šokována bývalá vládní zmocněnkyně pro převzetí majetku SSM Ludmila Klofová, jak přiznala ParlamentnímListům.cz. „Šokovalo mne to v kontextu s tím, že Václav Klaus byl jako federální ministr financí garantem naplnění zákona o převzetí majetku KSČM a SSM. Tuto odpovědnost delegoval na svého prvního náměstka Dušana Třísku. Po několika měsících, když se zjistilo, že je nejen agentem, ale dokonce rezidentem StB, což je ještě o stupínek výš, z něj udělal svého poradce, a odpovědnost za převzetí komunistického a svazáckého majetku delegoval na vedoucího oddělení Lubomíra Hejla, který byl také evidován v záznamech StB. Ale protože byl jen vedoucím oddělení, lustrační zákon se na něj nevztahoval,“ vzpomíná bývalá vládní zmocněnkyně pro převzetí majetku hospodářského zařízení ÚV SSM Zenitcentrum na to, jak Václav Klaus dokázal obejít zákon, když chtěl a potřeboval.

Všichni nebyli na stejné startovací čáře

Když za převod odpovídali bývalí estébáci, není se podle Klofové možné divit, že se většina bývalého svazáckého a komunistického majetku rozkradla. „Zmocněnci byli jen bezmocnými figurkami, podle toho to také dopadlo,“ vysvětluje Ludmila Klofová, že majetek pohlavárům KSČ a SSM většinou zůstal, díky tomu byli v podnikání, které úspěšně rozjeli, kilometr před ostatními. „Začínali s miliardami, přitom se tvrdilo, že všichni jsou na stejné startovací čáře,“ poukazuje na řadu výhod, které měli představitelé totalitního režimu i díky benevolenci tehdejších představitelů polistopadových vlád.

Tříska obhajoval legislativní přítmí

Za svého náměstka si vzal Dušana Třísku v roce 1990, v roce 1992 ho musel pod tlakem lustrací funkce zprostit. Z pozice poradce pak Tříska dokončil svou klíčovou účast na přípravě kuponové privatizace. Ale Dušan Tříska nebyl jen řadovým poradcem bývalého ministra financí Václava Klause, jak o tom svědčí slova bývalého Klausova i Třískova kolegy Tomáše Ježka, která uvedl novinář Petr Husák v knize Budování kapitalismu v Čechách: „Dušan Tříska, to je pro mě jedna velká záhada. Když jsem se dozvěděl, že byl pozitivně lustrován, vůbec jsem si to nedovedl vysvětlit a dodneška si to vysvětlit nedovedu. Kdybych tohle nevěděl, řekl bych, že Třískova role v týmu ekonomů byla nesmírně kladná. Deset let jsme spolu pracovali a půl roku jsme oba dělali poradce Václavu Klausovi. Neshledávám ani náznak toho, že by někomu ublížil. Nechápu, v čem by jeho spolupráce spočívala. Tříska, to byl enfant terrible, člověk neustále provokující, šokující, nesmírně inteligentní. Tento inteligentní a energický muž je však také jedním z hlavních propagátorů `privatizace pod zhasnutým světlem`. Zejména poté, co se stal duchovním otcem RM-Systému, byl jedním z těch vlivných mužů, kteří legislativní přítmí velmi energicky obhajovali," řekl exministr privatizace Tomáš Ježek. To přítmí ovšem způsobilo, že dnešní prezident Miloš Zeman, ale i někteří zahraniční ekonomové, označili v minulosti kuponovou privatizaci za „podvod století“.

Spolupráci s StB Tříska vloni sám veřejně přiznal

Svého dítěte, jak nazývá Tříska kuponovou privatizaci, si dodnes velmi váží. Potvrdil to vloni v pořadu Hyde park na ČT24, kde také na otázku diváka ohledně své minulosti přiznal, že spolupracoval se Státní bezpečností. Podrobnosti odmítl sdělit s odvoláním na to, že je to v dokumentech. „Kdo má zájem, ať si je přečte,“ prohlásil Dušan Tříska, který je dnes odborným asistentem na Vysoké škole ekonomické v Praze.