Škoda, že si z totality pamatuje jen nedostatek tropického ovoce. Na ostnaté dráty na hranicích, cenzuru v médiích, buzeraci na pracovištích, inteligenci v kotelnách a hlupáky v čele strany a státu zřejmě zapomněl. Stýská se mu po dobách, kdy byt, dítě na vysokou školu nebo výjezdní doložku na cestu do zahraničí mohli dostat jen vyvolení a za odlišný názor se zavíralo do vězení?
Na to, jestli ve společnosti skutečně přibývá lidí, kteří by svobodu slova, shromažďování i pohybu rádi vyměnili za jistotu zaměstnání, se ParlamentníListy.cz zeptali šéfa agentury pro výzkum veřejného mínění STEM, sociologa Jana Hartla.
Dohánějí nás dvacetileté problémy
„Myslím, že to není tak hrozné, jak se o tom hovoří,“ vyvrací názor, že by si Češi přáli návrat do dob totality, sociolog Jan Hartl. Nejde prý o to, že by se lidé vraceli v myšlenkách ke komunismu, spíš nás dohánějí problémy, které s sebou vláčíme dvacet let. Připouští, že lidé jsou dnes velmi nespokojeni, ale není to nostalgií po minulém režimu. „Podílí se na tom víc věcí, lidé vzpomínají na dobu, když byli mladí, svěží a plní elánu, a současně mají pocit, že dnes nejsou dobře současnými politickými elitami dobře reprezentováni,“ řekl. Lidé si podle něj připadají odstrčení, rozčarování a rozmrzelí tím, jak politika vypadá. „Když k tomu ještě připočteme ohrožení sociálních jistot, na kterých lidem vadí spíš to, že se s nimi nikdo nebaví, protože třeba výše sociálních dávek je veřejnosti předkládána jako záležitost jakýchsi expertů. Veřejnost je z toho vyloučena, politici jim dávají najevo, ať se neptají, že jim dají vědět, až bude rozhodnuto. A to je způsob, který lidem vadí. A zloba a rozčarování z takového jednání politické elity se pak projeví v tom, že lidé ve zkratce řeknou, že za bolševika to bylo lepší,“ vysvětlil sociolog.
Lidé mají k politice a politikům nedůvěru
Ale nezačíná tento „zkratkovitý“ názor ve společnosti převládat? Ředitel agentury STEM si to nemyslí. „Když se díváme, jak vypadá rozložení nálad a základních postojů ve společnosti, například rozdělení na pravici a levici, tak se to mění velmi pomalu,“ konstatuje. I když potvrzuje, že zvolna přibývá příznivců levice. „Na počátku 90. let převyšovali stoupenci pravice nad levicí, protože levice byla stigmatizovaná po letech vlády komunistů, nicméně většina lidí se situuje do politického středu,“ uvedl sociolog. V poslední době pravice mírně oslabuje, ale podle Jana Hartla nejde o žádnou dramatickou změnu. Rezervovaný postoj k současnému režimu prý tu pokračuje od 90. let kvůli korupci a dalším negativním jevům, které provázely přechod společnosti od totality k demokracii. „Lidé po zkušenostech s minulými totalitními režimy mají k politice nedůvěru, domnívají se, že politika je svinstvo, a když někdo do ní vstupuje, tak jen proto, aby si nakradl,“ upozornil Hartl, že v tomto ohledu se názor veřejnosti příliš nemění.
Dnešní politické elity nejsou moc na výši
Ale řada lidí do změny režimu vkládala přehnaná očekávání. „Domnívali se, že na rozdíl od bolševických mocipánů jsou soudobé elity víc na výši a že přinesou lidem blahobyt, ale ony moc na výši nejsou. V poslední době lidem politická reprezentace připadá profesionálně málo zdatná, málo profesně kompetentní, ale to neznamená, že by šlo o přehodnocování vztahu k režimu,“ je přesvědčen Jan Hartl. Donedávna podle něj lidé věřili, že ať je situace problematická v tom či onom ohledu, naše děti budou žít v lepším světě, než žijeme my. „Ale tato víra se v poslední době oslabuje. Dnes se spíš prohlubuje nedůvěra, že to vůbec někam povede. A má to příčiny nejen vnitřní, ale i zahraniční, protože lidé si uvědomili, že nejen Evropská unie, ale celá západní civilizace se ocitá v problémech,“ prohlásil sociolog.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová