Ve dvou měsících zbývajících do předčasných voleb sehrají významnou úlohu agentury pro výzkum veřejného mínění a každé procento přisouzené té které straně bude nesmírně cenné. Dvojnásob to platí pro politické strany, jejichž podpora se bude pohybovat kolem kýžených pěti procent, které jsou zapotřebí pro vstup do Poslanecké sněmovny. Nejednoho voliče totiž odradí dát hlas nějaké menší nebo nové straně, byť by mu byla sebesympatičtější, obava, že se strana do sněmovny nedostane a jeho hlas tak přijde vniveč. Důležitou nápovědou tak mohou být předvolební průzkumy.

Sociolog Petr Hampl doporučuje dívat se při rozhodování nejen na absolutní číslo, ale na dynamiku. „To znamená, jestli někdo výrazně stoupá, nebo naopak výrazně klesá. Jestli byl někdo na třech procentech a dostal se na 3,2 a v dalším výzkumu třeba na 3,3, tak tak to není tak významné, jako když někdo mezi dvěma výzkumy vyskočí třeba o dvě procenta. Může to být i vychýlení výzkumem, ale zároveň je tam také nějaká naděje, že se voliči začínají chovat jinak,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz sociolog Petr Hampl.

Stejných šest procent může vyjadřovat něco úplně jiného

Upozorňuje i na to, že je rozdíl, zda je strana stabilně na šesti procentech, nebo jestli se za tu dobu posunula třeba ze tří procent na šest. „Já bych asi víc důvěřoval straně, která během té doby vyletěla ze tří na šest než straně, která je celou dobu na šesti. Protože to vypovídá nejen o tom, že je na těch šesti procentech, ale dává to i obrázek, že to je strana, která roste. Větším optimistou bych tedy byl, když jde křivka nahoru, než když se dlouhodobě drží těsně nad pěti procenty, ale nahoru to nejde. Tam může hrát roli nějaké statistické vychýlení,“ zmiňuje Petr Hampl.