Jsou Rusové osvoboditelé, nebo okupanti a jaký je prezident Vladimir Putin? I tyto otázky zazněly na besedě ve Zlíně s názvem Rusko na rozcestí. „Spousta lidí si myslí, že konflikt na Ukrajině začal coby následek Majdanu, ale schylovalo se k němu dlouho,“ uvedl Štefan Füle, bývalý eurokomisař pro rozšíření EU, který zároveň připomenul Putinova vyjádření o tom, že největší tragédií 20. století byl rozpad Sovětského svazu a že Ukrajina je umělý stát. „Řada komentátorů si teď všímá prohlášení, která volají po revizi výsledků studené války, k tomu, aby si Rusko zajistilo místo v Evropě, které Sovětský svaz měl kdysi. Ukrajina a anexe Krymu, ruská přítomnost na východě této země nejsou cílem ruské zahraniční politiky. Myslím si, že je to prostředek k dosažení jejich cílů. Cílem je vidět Rusko jako velmoc, která může mít právo veta nad tím, co se děje v Evropě. Chtějí mít Rusko jako velmoc, která znovu bude, minimálně pokud jde o vojenskou moc a vojenské prostředky, jako Spojené státy,“ popsal Füle.

Kolář: Rusy uráží, že už se jich nebojíme

Názory do diskuse přidal také Petr Kolář, bývalý velvyslanec České republiky v Rusku a USA a na řadě dalších míst. „Zkusme se podívat na to, co předcházelo konfliktu,“ začal Kolář. „Řada lidí věřila tomu, že je možné budovat s Ruskem partnerství, které bude téměř spojenectvím. Dodatečně mi docházelo, že jsme dělali chyby, když jsme s Rusy vyjednávali o protiraketové obraně, o radaru, který měl stát v Brdech u Prahy. Tehdy jsem používal jeden z argumentů, abych je přesvědčil, že to není nic proti nim, že by to nemělo žádnou logiku. Vyjednával jsem způsobem: „Proč by to mělo být proti vám? Vždyť my se vás už nebojíme, pro nás nepředstavujete žádnou hrozbu.“ Až v Rusku jsem si uvědomil, že je to vlastně uráží a že jim to vadí. Je to trošku jiná civilizace, je eurasijská. Když si někoho vážíte, tak se ho i bojíte. Běžný Rus to tak bere. Uráží je, že už je z jejich pohledu nebereme úplně vážně.“

Rusové považují Západ za prohnilé a dekadentní společenství

V době, kdy Češi už žili ve svobodě, Rusové se podle Koláře cítili ponížení. „Brali to tak, že chaos, který prožívají, je vina Západu. Nezhodnotili, že si za to vlastně můžou sami. Brali situaci tak, že imperialistický západ přišel rozkrást, ponížit a zadupat ruského medvěda, že za to může prohnilý Západ,“ popsal Kolář. „Testují, kam až mohou jít. Při rozhovorech s nejvyššími ruskými představiteli jsem zjistil, že nás na Západě berou jako nebezpečí pro rozval klasických ruských tradic,“ dodal. Ve vysvětlení pak pokračoval: „Liberálně demokratický systém je pro ně něco, co je ohrožuje mravně. Považují nás za prohnilé a dekadentní společenství, které si neváží velkých věcí, jako jsou vlast, národ a stát, a zabývá se individuálními svobodami nebo dokonce svobodami menšin ať už náboženských, sexuálních nebo etnických. Jejich přesvědčení, že jsme slabí a prohnilí, začali uplatňovat v praxi a my jsme jim to umožňovali.“

Horáček: Vždy byl a je v Rusku car, jehož povinností je sbírat země

Známý spisovatel, producent Michal Horáček, zmínil v kontextu vztahu vládnoucí elity ke společnosti: „Vždy je tam car, jehož povinností je sbírat země. Jednou je to car Romanovec, podruhé Lenin. Je to vždy ten, kdo splňuje objednávku, a aby obstál, je nutné, aby tímto směrem jednal. Myslím si, že problém je takřka neřešitelný, protože na sebe narážejí dvě kulturní tradice.“ Horáček také upozornil na to, že žádný světadíl s názvem Evropa neexistuje, a tudíž jde pouze o ideově vymezený celek. Problém je pak chápání jasně vymezených hranic, jejich neměnná pevnost a lokalizace. „Ne že by to všichni věděli. Hlavně to nevědí Rusové,“ poznamenal Horáček.

Kolář k Putinovi: Je to poměrně malý muž s nezdravou pletí a zvláštním koženým výrazem

Kolář se s prezidentem Vladimirem Putinem setkal také osobně. V reakci na dotaz moderátora popsal, jak státníka vnímal. „Působil koženě, trošku jako vosková figurína, jako kdyby byl po plastice nebo napudrovaný. Na první chvíli mě to vyvedlo z konceptu. Je to poměrně malý muž se zvláštní nezdravou pletí, se zvláštním koženým výrazem, který měl kartičky, na kterých bylo napsáno vše, čeho se držel, a nevybočoval do osobní roviny,“ popsal Kolář.

„On má své charisma, má svoji velmi silnou vůli, kterou dokáže uplatňovat tím, že ví, co je ruský národ zač, a ví, co se od cara očekává. Car je buď úspěšný tím, že rozšiřuje území, nebo je neúspěšný, když ho ztrácí. Jestli při tom zahynou miliony lidí, to není podstatné, protože člověk jako takový nemá hodnotu. Hodnotu má národ, stát,“ dodal s tím, že Putin ví, jak na lidi, a umí to. Kolář vysvětlil i to, jak ruský prezident získává přízeň lidu, a to buď ideologicky, případně korupcí, nebo zastrašováním a vydíráním. „To, co běžný Rus strašně prožívá, je identifikace se státem a vladařem. Jemu se povedlo v lidech vzbudit zpět patriotismus. Mají ho spojeného s tím, že po jelcinovském chaosu začal vracet do země pořádek, začalo se tam dařit ekonomicky, lidé začali dostávat výplaty, přišli zahraniční investoři,“ doplnil. Podle bývalého velvyslance pak problém nastal v momentě, kdy se lidé chovali jako občané a začali demonstrovat.

Füle: Měla přijít snaha vtáhnout to, co zbylo po SSSR, do systému mezinárodních vztahů

V Rusech zůstává podle Koláře schizofrenie, zda mají obdivovat Západ nebo ne. „To nejstrašnější je, že oni si dobře problém uvědomují, tu schízu, kterou mají. Dokonce si z toho dělají legraci. Mají bohužel nesmírně bohatou zemi, strašně moc geniálních mozků, jenže oni to pak neumějí uplatnit v praxi, takže neustále vytvářejí Potěmkinovy vesničky a pořád si zbožšťují někoho, koho považují za velkého akademika,“ uvedl Kolář. Štefan Füle se pak vrátil k rozpadu Sovětského svazu: „Určitá radost na naší straně byla neskrývaná. Nicméně s tou radostí měla přijít snaha vtáhnout to, co zbylo po SSSR, do systému mezinárodních vztahů, který jsme se snažili v Evropě vytvořit po II. sv. válce.“ Nebýt Evropské unie, neprožili bychom podle bývalého eurokomisaře desítky let ve stabilitě a prosperitě. Beseda, kterou uspořádali ve Zlíně v rámci Festivalu demokracie a občanské společnosti Zlínské jaro, měla název Rusko na rozcestí s podtitulem diskuse o příčinách a následcích ruské expanze.