Miloš Zeman totiž v zákonu vidí možnost, jak účinně bojovat proti korupci. „Jsem hluboce a dlouhodobě přesvědčen, že nejúčinnějším nástrojem v boji proti těmto ekonomickým mafiím je zákon o prokázání původu příjmů a majetku včetně možnosti zabavení nelegálně získaného, tedy nakradeného majetku, a i když prezident nemá zákonodárnou iniciativu, budu se trpělivě snažit přesvědčovat poslance a senátory, aby takový zákon navrhli a aby takový zákon byl přijat,“ prohlásil v pátek prezident.

• Celý inaugurační projev Miloše Zemana ČTĚTE ZDE

Z jeho slov mají radost opoziční strany, které se již delší dobu snaží zákon prosadit. „Očekávám, že pan prezident vystoupí v Poslanecké sněmovně na podporu,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc. „My jsme tento zákon předložili dvakrát v tomto volebním období,“ připomíná. Nehodlá se však naděje vzdát do příštích voleb a chce zkusit zákon opět nadhodit.

Přesný den ale Tejc zatím uvádět nechce, o zákonu bude totiž delší diskuse v rámci strany a možná i mezi předsedou Bohuslavem Sobotkou a samotným Milošem Zemanem. „Ale určitě to bude, aby se zákon projednal v 1. čtením do prázdnin,“ ujišťuje Tejc.

Verze sociálních demokratů má být poměrně přísná, požadují totiž rozšíření povinnosti majetkových přiznání na všechny občany, nehledě na to, zdali mají něco společného s veřejnými penězi.

Podobně mluví i Věci veřejné o své verzi zákona. „Již máme připraveno paragrafové znění,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz poslanec Michal Babák. „My ho otvíráme na každém plénu,“ dodává. V nejbližší době hodlá zákon opět zmínit, a to přibližně za dva týdny na úterní schůzi sněmovny.

I on vítá slova nového prezidenta. „Jednoznačně budeme rádi, když pan prezident Zeman podpoří tuto myšlenku a pokusí se svou autoritou přesvědčit ostatní poslance,“ míní Babák. Zároveň poznamenal, že o majetkových přiznáních se Zeman bavil již s Kateřinou Klasnovou na svém krátkém setkání po jeho zvolení.

I KSČM se již pokoušela prosadit svůj zákon o majetkových přiznáních, ve sněmovně ale neuspěl. Podle návrhu komunistů by lidé museli přiznat majetek v hodnotě nad dvacet milionů korun a firmy nad 50 milionů korun.