Při přednáškách bylo možné se ponořit do soudobého vnímání kompaktát nejen z hlediska dějinného, ale také regionálního, územního či církevního. 

Tématem konference Iglavia historica – arcana compactatorum („Historická Jihlava – tajemství kompaktát“) bylo výročí 560 let od ukončení platnosti basilejských kompaktát, která byla vyhlášena 5. července 1436 v Jihlavě a platila až do 31. března 1462. Součástí konference je i výstava v Muzeu Vysočiny Jihlava nazvaná Od kompaktát k reformaci. Jihlava v letech 1436–1567, kterou si návštěvníci mohou prohlédnout až do 27. března 2022. K tématu byla vydána i doprovodná publikace Kompaktáta, kterou sestavil kolektiv autorů s editorem Václavem Liškou.

Jednodenní konference se uskutečnila ve Velké gotické síni jihlavské radnice a program byl rozdělen na odbornou část a podvečerní přednášky pro veřejnost. Hosty přivítali úvodním slovem primátorka města Karolína Koubová, hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek, ředitelka Státního okresního archivu Jihlava Renata Pisková a předseda Památkové komory ČR Václav Liška.

Dopolední blok přednášek zahájil přední český historik Petr Čornej, který se zabýval genezí, historickou úlohou a dějinným významem kompaktát pro českou a moravskou společnost v 15. století. Jeho přednáška přinesla syntetický pohled na soudobé události a stala se i komplexním informačním zdrojem pro navazující příspěvky, které se týkaly například regionálních dopadů událostí či jejich vnímání z pohledu církví.

Mezi dalšími přednášejícími byl například Zdeněk Žalud z Husitského muzea v Táboře, který se zaměřil na unikátní roli Tábora během husitské revoluce a otisk událostí v jeho heraldice. S dechberoucím projevem vystoupil také otec Jakub Karel Berka, děkan u sv. Ludmily na Královských Vinohradech, který citoval ze čtyř artikul pražských. Následující přednáška patriarchy Československé církve husitské Tomáše Butty pak velmi obšírně přiblížila osobnost Jakoubka ze Stříbra. Odbornou část zakončil poutavý projev představitele mladší generace historiků Adama Pálky z Centra medievistických studií o Soudci chebském, tedy o jednání mezi legáty koncilu a husity, které se uskutečnilo 18. května 1432, a na kterém chtěli přítomní najít rozhodčí autoritu.

„Dnes je to takové komornější, na druhou stranu je méně referátů, takže to může obecenstvo lépe pojmout, protože není v časovém presu. Potom záleží také na jednotlivých vystupujících, jak dokáží publikum, včetně publika odborného, oslovit. To se, myslím si, ve většině případů podařilo. Přednášející dokázali udržet pozornost, a ačkoli jsme se nedomlouvali, docela jsme se trefili i do formátu témat, která se sice prolínala, ale nepřekrývala,“ vyjádřil po první části konference Petr Čornej.

Zikmund z Prahy odjel už 10. listopadu 1437

Podvečerní část přednášek, které už byly určené veřejnosti, ukázala, že je mezi Jihlavany o historii města zájem. Za dodržení všech hygienických opatření se Velká gotická síň jihlavské radnice naplnila do posledního volného místa.

Diváky zaujala obsahově i rétoricky velmi poutavá přednáška Petra Čorneje, která přinesla i jednu novou informaci – historik poprvé veřejně přednesl výsledek svého bádaní týkající se poslední cesty Zikmunda Lucemburského z Prahy do Uher. Císař podle jeho tvrzení neodjel z Prahy do Uher 11. listopadu 1437, ale už 10. listopadu. Jeho poslední cesta, při níž 9. prosince ve Znojmě zemřel, tak začala již o den dříve.

Konferenci pak završila přednáška Renaty Piskové, ředitelky Státního okresního archivu Jihlava, která byla zaměřena na Jihlavu jako na svědka sněmovních jednání a panovnických zastavení, navíc ji doprovodilo mnoho fotografií listin z jihlavského archivu, ale i výjevy z historických událostí na obrazech jihlavského rodáka Gustava Kruma. I na závěr náročného dne si přednášející udržela bedlivou pozornost obecenstva, jelikož se téma týkalo samotného města včetně zevrubného přiblížení společenského klimatu dané doby a role Jihlavy v událostech širšího dějinného kontextu .

O vyhlášení basilejských kompaktát si můžete přečíst také v radničním magazínu Ježkový oči, a to na straně 18 v prázdninovém čísle roku 2020, jehož elektronickou verzi najdete ZDE.

Příští téma se zřejmě zaměří na Lucemburky

Pořadateli druhého ročníku konference byly společně se statutárním městem Jihlavou také Památková komora ČR a Státní okresní archiv Jihlava. První ročník konference se uskutečnil v roce 2020 a jeho tématem byl městský stavební řád. Při té příležitosti byl ve Velké gotické síni v Jihlavě vystaven originál latinské listiny stavebního řádu Přemysla Otakara II.

Iglavia historica se měla od roku 2020 konat každý rok, v minulém roce to však pandemická opatření nedovolila. Zdá se, že dvouletý cyklus je však pro přípravu celé akce optimální, proto se dá předpokládat vznik nové tradice jednou za dva roky uspořádat konferenci, jejímž účelem je připomenout význam města Jihlavy a jeho bohatou historii. „Jestli se tady v Jihlavě vytváří tradice konference zaměřené na Jihlavu a okolí, tak je to možné jenom vítat,“ doplnil Petr Čornej.

Na otázku jaké téma se připravuje pro příští ročník Iglavia historica odpověděl iniciátor akce Martin Laštovička, náměstek primátorky pro oblast majetku a obnovy Městské památkové rezervace: „Na rok 2021 jsme připravovali ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně téma Jihlava za Lucemburků – na přelomu 14. a 15. století. Bohužel toto rozpracované téma zastavila na podzim 2020 pandemie. Určitě je však neopouštíme a mohlo by se stát právě nosným tématem konference 2024. V době lucemburské Jihlava zaujímala postavení předního českého královského města a zasahovala i do tehdejší evropské politiky. Ale nabízí se i další významná témata pro další ročníky konference. Doba Ferdinanda II. Habsburského - na památku jeho přísahy v Jihlavě dodnes stojí renesanční památník, jehož okolí bylo bohužel v nedávné době velmi necitlivě zdevastováno parkem Robinson. Proto se některý z dalších ročníků určitě dotkne problematiky, jak jsme schopni stopy významných historických událostí a historické paměti uchránit i pro další generace před některými podnikatelskými záměry.“