Jindřichův Hradec: Starosta podepsal smlouvu o partnerství s maďarským Sárospatakem

06.06.2016 15:16 | Zprávy

V pátek 3. června v refektáři Muzea fotografie a MOM slavnostně podepsali starosta města Jindřichův Hradec Stanislav Mrvka a starosta maďarského města Sárospatak Janos Áros partnerskou smlouvu.

Jindřichův Hradec: Starosta podepsal smlouvu o partnerství s maďarským Sárospatakem
Foto: Pocasi-volary.cz
Popisek: Letecký pohled na Jindřichův Hradec

V listopadu loňského roku se podařilo našemu městu navázat velmi dobré kontakty v maďarském městě Sárospatak. Při oboustranném osobním setkání nejvyšších představitelů měst, které se uskutečnilo v měsíci únoru letošního roku v polské Jaroslawi, při příležitosti konání konference k projektu Rákóczi - Evropská kulturní cesta došlo k dalšímu jednání o partnerství a k dohodě o sepsání návrhu Partnerské smlouvy. Smyslem tohoto partnerství je jednak spolupráce v oblasti kultury, sportu, podpory cestovního ruchu, školství a mládeže a dále podpory projektů souvisejících s mezinárodní spoluprací.

Po slavnostním podpisu se maďarská delegace ve složení Janos Áros, starosta města, Lajos Szénási, maďarský konzul na Slovensku a Imre Hajdu, zástupce města podívali do místní likérky, nemocnice, poté na plavecký bazén, kompostárnu a sportovní halu. Strávili v našem městě tři dny a účastnili se společně s německou delegací připraveného programu v rámci 20 let partnerství s německým Neckargemündem.

Sárospatak [šárošpatak] (česky Šarišský Potok či Blatný Potok) je město v severovýchodním Maďarsku, blízko slovenských hranic, asi 60 km JV od Košic a 70 km SV od Miskolce. Leží na řece Bodrogu, na východním úpatí Zemplína, ve vinařské oblasti Tokaj. V letech 1650-1654 zde působil Jan Amos Komenský, který tu má také pomník.

Městu dominuje hrad Rákoczi, původně postavený k ochraně města. Má tři části: mohutnou středověkou věž, čtvercový renesanční zámek a bastionové opevnění kolem věže. V 10. století zde vzniklo sídliště, kde si pak uherští králové zřídili lovecký tábor. Někdy v 11. století postavili mohutnou hradní věž, kde se roku 1207 patrně narodila dcera krále Arpáda, pozdější svatá Alžběta Durynská. Místo se poprvé připomíná 1221 pod názvem Potoc. Po vymření Arpádovců se hrad dostal do majetku rodiny Rákóczi, která zde vybudovala reprezentativní zámek (Hrad Rákóczi) a řadu vzdělávacích institucí. V Sárospataku roku 1648zemřel Jiří I. Rákóczi a jeho nástupce Jiří II. roku 1650 pozval J. A. Komenského, aby zde vybudoval „pansofickou školu“. Zde Komenský napsal „Orbis pictus“ i knihu „Škola hrou“ (Schola ludus). V 17. století patřili Rákócziové k nejbohatší uherské šlechtě a vedli řadu povstání proti Habsburkům. Poslední vedl František II. Rákóczi v letech 1703-1711.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Jak přesně si to vyvlastnění představujete?

A byť je to mířeno proti Rusům, není paradox, že přesně tohle dělali oni? Fakt myslíte, že je to demokratický nástroj?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

České Budějovice: Senovážné náměstí se stane zeleným a kulturním srdcem města

11:33 České Budějovice: Senovážné náměstí se stane zeleným a kulturním srdcem města

Nová podoba Senovážného náměstí byla představena minulý týden na veřejné diskusi s občany. Ve spolup…