Na počátku 14. století vlastnil ves Kladno rod Kladenských z Kladna, který roku 1543 vymřel „po meči“ a Kladno vlastnicky převzal rytířský rok Žďárských ze Žďáru. Za vlády Jiřího Žďárského ze Žďáru, který Kladno převzal po svém zesnulém bratru Zdeňkovi, se Kladno roku 1561 dočkalo povýšení na městečko. To si tehdejší kladenský pán Jiří vymohl na císaři a králi Ferdinandovi I. Majestátem ze dne 22. 12. 1561 Ferdinand I. udělil Kladnu statut městečka se znakem a právem pečetit zeleným voskem. Ve městě se mohly konat každé pondělí týdenní trhy a dva výroční osmidenní trhy na sv. Jiří (23. 4.) a v den Povýšení Sv. Kříže (14. 9.). Obyvatelé městečka si mohli zřídit samosprávu a postavit hradby. K tomu druhému ale nikdy nedošlo. Z města sice vedly tři brány- Pražská (Rakovnická), Slánská a Unhošťská, ale jako ohrazení sloužily pouze zadní zdi měšťanských zahrad. Před ohrazením pak začala vyrůstat předměstí jmenovaná podle bran, před nimiž vznikala.

Dnes se Statutární město Kladno rozprostírá na rozloze 3696 hektarů, má zhruba 70 tisíc obyvatel, téměř 9 tisíc čísel popisných a 6 městských částí.