Největší práci měly knihovnice v pondělí 18. dubna, jež bylo vůbec nejvytíženějším dnem roku 2011. Pobočky plzeňské knihovny tehdy navštívilo celkem 2.424 lidí, 225 čtenářů se v nich nově zaregistrovalo. Z jednotlivých měsíců vykázal největší návštěvnost květen, kdy do všech provozů zavítalo přes 33.000 lidí. Nejvíce nových čtenářů se v Knihovně města Plzně zapsalo na začátku roku v lednu, celkem 2.378. Nejvíce dětí do 15 let se naopak přihlásilo až po startu nového školního roku v září (527). Z evidence knihovny vyplývá i to, v kterou hodinu přicházelo nejvíce lidí. „Nejvytíženější během dne co do návštěvnosti je čas od 09:00 do 10:00 a poté od 15:00 do 16:00. Ve vztahu k počtu výpůjček je to doba od 16:00 do 17:00,“ uvedla Šlesingerová.

Další rekordy loňského roku se vztahují k poptávce po knihách. Z žánrů se nejvíce půjčovala krásná literatura pro dospělé. Nepůjčovanější knihou byla v roce 2011 Shakespearova Romeo a Julie (216 výpůjček), následoval třetí díl populární detektivní trilogie Švéda Stiega Larssona (209 výpůjček) a Ztracený symbol Dana Browna, který si odneslo domů 200 čtenářů. Z novinek vydaných vloni zaznamenaly největší obrat Remarqueův román Na západní frontě klid, dále Vrah v temnotě Helene Turstenové a Citová divočina zavražděné spisovatelky Simony Monyové. Z časopisů šly nejčastěji na odbyt Vlasta a Čtyřlístek.

Svá „nej“ mají v Plzni i samotné knihy. Vůbec největší a nejtěžší publikace ve fondu městské knihovny je věnována malířskému a kreslířskému dílu Leonarda da Vinciho. Kniha formátu 30 krát 45 centimetrů s téměř 700 stranami váží zhruba 8,5 kilogramu. „Nejstaršími knihami zůstávají Sebrané spisy Josefa Kajetána Tyla z roku 1867. Tyl je také nejvíce zastoupeným autorem ve fondu, máme od něho 80 titulů, následuje Jan Vrba s 57 tituly a třiapadesátkrát je zastoupen Karel Klostermann,“ dodala ředitelka.

Zajímavá data se váží také k zaměstnancům, kterých má knihovna 95. Nejdéle pracující knihovnice do Knihovny města Plzně nastoupila v roce 1962 a s výjimkou tříleté přestávky v 60. letech je zde zaměstnána dodnes. Rekordmany má ale plzeňská instituce i mezi dlužníky. Vůbec nejvyšší letošní žalobu podala v polovině prosince na čtenářku, jež dluží ve čtyřech knihovnách. Žena za náhradu nevrácených dokumentů, za poplatky z prodlení, manipulační poplatky, poplatky soudu a za právní zastoupení pravděpodobně zaplatí 17.402 korun.