„Je nám jasné, že rekultivaci cihelny je třeba dokončit. Posouzení vlivu na životní prostředí je však podle nás nezbytné zejména s ohledem na dopravní zátěž, hluk a prašnost,“ uvedl starosta Tomáš Opatrný.

Společnost Biotrend Morava chce dokončit probíhající první etapu sanace a likvidace vytěženého ložiska a na ni navázat druhou etapou. Ročně by do cihelny chtěla navézt maximálně 440 tisíc tun materiálu, projektovaná denní kapacita zařízení činí 2000 tun. Zemina, kamení, hlušina a cihly by měly být naváženy nákladními automobily. „Klíčové je stanovení trasy, kudy nákladní automobily budou jezdit. Chceme s majitelem důlních práv jednat o odvedení této dopravy mimo centrum města s využitím zpevněných polních cest umožňujících napojení na dálnici,“ doplnil Opatrný.

Báňský úřad rozhodl o povolení hornické činnosti v cihelně v roce 2001, kdy povolil její zavážení zeminou, kamením a hlušinou. Nyní Biotrend Morava k těmto materiálům navrhuje doplnit i cihlu. Městský úřad ve svém stanovisku ke zjišťovacímu řízení, které zpracovala ekoložka města Marcela Čekalová, požaduje z tohoto důvodu transparentní kontrolu naváženého materiálu. Lidé i vedení města se totiž opakovaně postavili proti pokusům zavážet cihelnu látkami, které by mohly negativně působit na životní prostředí.

Velkým tématem byl před lety materiál Otosan 2, jehož použití v cihelně odmítli občané i město. Někteří lidé přesto tvrdili, že Otosan 2 byl do cihelny přivezen. Podle vedoucího odboru životního prostředí Petra Vodáka není toto tvrzení pravdivé a slouží jen k šíření strachu mezi obyvateli Vážan. Nynější zastupitelka města Jana Janoušková ve svém listu INFOnoviny přesto nadále tvrdí, že „obrovské množství vody ze zatopeného hliniště může být postupně kontaminováno výluhy z Otosanu a vedlejší městské skládky a půjde Zacharkou přímo do řeky Moravy“.

Občané i město před pěti lety také odmítli zavážení cihelny materiálem Prestab. Podle Janouškové se Prestab prý „velmi nápadně podobá cihle“. „Je to mazlavá jílovitá šedozelená hmota, která se cihle nepodobá ani vzdáleně. K Otosanu dodám, že žádné výluhy z tohoto materiálu v důlních vodách nejsou, jak potvrdila například analýza rizik skládky Zachar i rekultivace vážanské cihelny,“ poznamenal Vodák.

„Žádám opoziční zastupitelku Janouškovou, aby se zdržela hromadného šíření pomluv a nepravd poškozujících fyzické osoby a město prostřednictvím vzbuzování strachu a nenávisti motivované pravděpodobně snahou o dosažení vlastního zisku z prodeje inzerce v jejích novinách či získání politických bodů pro subjekt Jaroslav Němec – Nezávislí, za nějž kandidovala v komunálních volbách,“ dodal Opatrný.

Dalším problémem, se kterým je nutné se vypořádat, je fakt, že na severovýchodní části dobývacího prostoru, tedy ve směru na sídliště Zachar, se nachází zmíněná bývalá skládka komunálního odpadu. Pata skládky je přitom v kontaktu s důlní vodou, která vyplňuje nejhlubší partie těžební jámy. Před jejich zavážením bude nutné tuto důlní vodu odčerpat. Záměr počítá s rozdělením laguny na tři části hrázemi a s postupným odváděním důlních vod. Podle ekoložky města je kvůli tomu nutné posoudit skutečnou propustnost potoka Zacharka i vliv čerpání důlních vod na hladinu podzemní vody v okolí.

Těžba ve vážanské cihelně byla ukončena v roce 1996. Cílem báňským úřadem povolené rekultivace prostoru těžební jámy je jeho úprava na park s jezírkem, které by mělo vzniknout nově v severní části areálu bývalého hliniště.