Na dotazy odpovídali zástupci Národní knihovny ČR a Krajské vědecké knihovny v Liberci, představitelé Libereckého kraje a také zástupci velkých měst, jejichž knihovny mohou jít příkladem. Za město Liberec se panelové diskuze zúčastnil náměstek primátora pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr.

V úvodní části vystoupil s krátkou prezentací ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR Vít Richter, který mj. mluvil o tom, jak se české knihovny vyrovnávají s nástupem digitální doby a nakolik plní svou společenskou funkci. „Statistiky nám například ukazují, že 57 % čtenářů čte knihy i v elektronické podobě, nebo jenom v elektronické podobě. V tomto ohledu se stáváme hybridními čtenáři. Další zajímavostí je, že více než polovina českých knihoven stále pouze půjčuje knihy a nenabízí kulturní a vzdělávací akce. To se samozřejmě týká hlavně menších knihoven,“ konstatoval Vít Richter, který zmínil také žalostné platy knihovníků. „Spousta zaměstnanců knihoven má vysokoškolské vzdělání a musí mít přehled a znalosti v mnoha oblastech. Navzdory tomu 93 % českých knihovníků nedosáhne na průměrnou mzdu,“ doplnil Vít Richter.

Knihovny nejsou relikt minulosti

V následné panelové diskuzi, kde padla i celá řada příkladů dobré praxe, se hojně debatovalo také o možnostech měst a obcí podporovat rozvoj knihoven. Osazenstvo se shodlo s názorem hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, že nejen knihovnám by pomohlo, kdyby města a obce dostávaly od státu větší koláč peněz a nemusely být tolik závislé na nejistých a často komplikovaných dotacích. S tím se ztotožnil i náměstek primátora Ivan Langr. „Liberec dlouhodobě poukazuje na to, že vlivem rozpočtového určení daní na tom jako páté největší město Česka ve srovnání s první čtveřicí velkých městě není zrovna nejlépe. A je pravda, že pokud by k nám daňové přerozdělení bylo vstřícnější, nemuseli bychom tolik prahnout po dotacích a měli mnohem lepší možnosti, jak smysluplně přerozdělovat peníze. Město sice není hlavním financiérem Krajské vědecké knihovny v Liberci, tím je Liberecký kraj, ale přispíváme na provoz 6 lokálních poboček v okrajových částech města. Za poslední čtyři roky se nám podařilo náš příspěvek zdvojnásobit, ale stále to není ideální stav. Tím by bylo kompletní pokrytí nákladů na tyto pobočky, což se rovná částce cca 3,8 milionu korun. Věřím, že pro rok 2019 by se to mohlo podařit,“ uvedl náměstek.

A názor Ivana Langra na budoucnost kamenných knihoven? „Knihovny do naší budoucnosti rozhodně patří, nejde o žádný relikt minulosti. Je třeba je zachovat, dál rozvíjet a stavět další. Myslím si, že rychlý nástup informačních technologií jde s knihovnami nimi ruku v ruce a zajímavě je doplňuje, nevidím tam žádný rozpor. Samozřejmě je ale potřeba, aby knihovny na tento technologický vývoj uměly reagovat. Pro mě osobně by ideální knihovna měla plnit přesně tu funkci, kterou plní Krajská vědecká knihovna v Liberci - být komunitním centrem pro celou oblast. Ale je nutno přiznat, že ve velkém městě je to samozřejmě o něčem jiném než na malých obcích, kde je knihovna často jediným střediskem setkávání,“ konstatoval Ivan Langr s tím, že knihovny mají v souboji různých zájmů a lobby jednu velkou výhodu: „Cílí na všechny věkové skupiny, od kolébky až po stáří, a díky tomu by i do budoucna měly obstát,“ uzavřel náměstek.