Městské nemocnici v Litoměřicích jako jediné zdravotnické instituci v České republice byl při tomto šetření ze sta možných bodů udělen plný počet. Udělení statutu Iktového centra Městské nemocnice v Litoměřicích přináší zkvalitnění péče pro pacienty s cévní mozkovou příhodou ze spádové oblasti. Zároveň se tím nemocnice stala součástí celostátní sítě center poskytujících specializovanou a superspecializovanou péči v České republice.

Součástí iktového centra litoměřické nemocnice je jednotka intenzivní péče, lůžkové neurologické oddělení, oddělení radiologie a zobrazovacích metod, oddělení klinických laboratoří, služba internisty, rehabilitační oddělení a oddělení následné péče.

Mrtvice, iktus, mozková příhoda, mozkový infarkt - to vše je jeden výraz pro náhlou cévní mozkovou příhodu (CMP), při níž dochází k přerušení průtoku krve a k poškození mozku nedostatečným prokrvením, a to buď v důsledku prasknutí cévy a krvácení do mozku (krvácivá CMP) nebo v důsledku jejího uzavření krevní sraženinou (ischemická CMP).

Příčin cévní mozkové příhody může být několik. Mezi rizikové faktory patří vysoký krevní tlak, vysoké hladiny cholesterolu, kouření, nadváha, nadměrná konzumace alkoholu a drog, nedostatek pohybu či dlouhodobý stres.

Cévní mozková příhoda je v současnosti nejčastější příčinou imobility ve vyšších věkových kategoriích a druhou nejčastější příčinou úmrtí v zemích Evropské unie. Četnost výskytu onemocnění je v ČR 300 až 350 příhod na 100 000 obyvatel za rok.

Vzhledem k tomu, že počet pacientů s tímto onemocněním roste, je zapotřebí nabídnout jim síť specializovaných pracovišť. Ta jsou rozdělena na tři stupně péče. Na nejvyšším stupni jsou komplexní cerebrovaskulární centra, na nižším iktová centra a na základním stupni ostatní cerebrovaskulární péče. Rozřazení zdravotnických zařízení do jednotlivých úrovní je dáno personálními, materiálně technickými a organizačními kritérii.

Léčba akutní krvácivé cévní mozkové příhody se odvíjí od lokalizace a rozsahu krvácení do mozku, a je buď konzervativní pomocí léků či operační.

V případě ischemické cévní mozkové příhody je od roku 2004 jednou z léčebných alternativ tzv. trombolýza. Jedná se o podání specifické látky do žíly, která má za úkol potlačit další srážení krve a rozpustit cévní sraženinu v mozkové cévě a tím umožnit obnovení průtoku krve cévou a zachránit tak co největší část mozkové tkáně.

Základním kritériem pro provedení trombolýzy je podání léku do 4,5 hodiny od prvních příznaků nemoci. I při dodržení časového kritéria však nelze volit tuto metodu paušálně, postižený musí splňovat další, poměrně přísné podmínky.

To je důvodem, proč by měl být pacient ihned po prvních příznacích transportován do nejbližší nemocnice, která může poskytnout rychlou diagnostiku a odpovídající léčbu mozkové příhody tj. do nemocnice se statutem iktového či komplexního cerebrovaskulárního centra.

Pacient s cévní mozkovou příhodou je hospitalizován na lůžku jednotky intenzivní péče, kde jsou pomocí přístrojů monitorovány jeho základní životní funkce a pokud jsou splněna všechna indikační kritéria, je provedena trombolýza. Nenastanou-li komplikace, zůstává pacient 48 hodin na jednotce intenzivní péče. Při stabilizovaném stavu je následně překládán na standardní neurologické oddělení, kde je započata rehabilitace na základě rehabilitačního plánu, který sestavuje rehabilitační lékař. V rehabilitaci se následně pokračuje na rehabilitačním oddělení, kde se využívá celé řady metod, jako je léčebná tělesná výchova (LTV), prostředky fyzikální terapie, manuální terapie, ergoterapie, logopedie.

Je-li vývoj stavu příznivý, dojde u některých pacientů k relativní úpravě nálezu. Někteří dospějí do určitého stádia, kdy již dále k podstatnému zlepšení nedochází. Pokud je postižení pacienta i po ukončení pobytu na neurologickém či rehabilitačním oddělení závažné a pacient nemůže být přeložen do domácího prostředí, je třeba zajistit další návaznost péče (rehabilitační ústavy či instituce poskytující služby sociální).