Město trvalo při výběru na dodavateli, který má zkušenosti s realizacemi rekonstrukcí nemovitých kulturních památek i úpravami historických parků a zahrad. Součástí obnovy vily jsou restaurátorské práce. Náklady na rekonstrukci památky dosáhnou bezmála 88,9 mil. korun bez DPH. Rekonstrukce objektu má být hotova v listopadu 2023.

Projekt rekonstrukce připravila společnost PPS Kania s maximální snahou vrátit vile její původní dispozice a hodnotné prvky. Návrh tak byl podřízen záměru obnovy kulturní památky s minimálními zásahy do dispozičního, tvarového a konstrukčního systému stavby. Vile bude navrácen původní vzhled fasád. Hlavními stavební úpravy představuje obnova všech hodnotných stavebních prvků.

„Grossmannova vila je známou architektonickou perlou Ostravy, jako jiné budovy i tato prošla řadou nevhodných, byť svého času funkčních proměn a postupně přirozeně chátrala. Rekonstrukce má za cíl vrátit vile její původní architektonickou hodnotu na jedné straně, na té druhé je vrátit do vily každodenní život. V rámci rekonstrukce tak např. bude obnoven suterén s kotlem ETNA 351 pro ohřev vzduchu pro teplovzdušné vytápění, navráceno bude dominantní vnitřní schodiště, provedena bude restaurátorská obnova vestaveného nábytku. Po otevření pak bude objekt disponovat pěti pokoji s možností ubytování, společenskými prostory i prohlídkovým okruhem,“ uvedla Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora.

Prvorepubliková stavba náleží k nejvzácnějším vilám v Ostravě. Navrhl ji sám František Grossmann jako rodinné i firemní sídlo své stavební firmy. František Grossmann se narodil v roce 1876 v Pustějově nedalo Studénky. Působil jako stavitel ve Frýdku-Místku, následně přesídlil do Ostravy. Se svým společníkem, architektem Františkem Fialou založili stavební firmu, získali koncesi na projektování a realizaci staveb a vystavěli celou řadu významných staveb na Ostravsku. Spolupráce Grossmanna a Fialy skončila v roce 1918, firma poté přináležela Grossmannovi.

Vila byla postavena ve stylu art deco a dokončena v roce 1923. Interiér vily byl konzervativní. Průčelí stavby opatřil stavitel nepravidelnými rizality, přízemí rostlinným a figurálním dekorem. Majitel s rodinou se z vily radoval pouhých deset let. V důsledku hospodářské krize a finančních problémů volil stavitel v roce 1933 dobrovolný odchod ze života. V šedesátých letech budova sloužila i jako školské zařízení (mateřská škola a později školní družina). Přes zásahy dalších majitelů ve vile zůstalo zachováno mnohé původní, za zmínku stojí okna i některé dveře s původními vitrážemi či jejich částmi, někde byl dochován i původní nábytek.