Josef Valčík sehrál významnou roli ve válce, která poznamenala tisíce životů. Za účast na operaci Silver A, která měla za cíl udržování spojení s Anglií a předávání důležitých zpráv o dění v protektorátu prostřednictvím vysílačky, si vysloužil Československý válečný kříž za statečnost před nepřítelem. Podílel se také na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem. Téměř každý den jezdil na kole k zámečku v Panenských Břežanech a hledal místo vhodné pro uskutečnění atentátu, ke kterému došlo 27. května 1942. Poté se krátce ukrýval spolu s členy ostatních výsadkových skupin v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. 18. června 1942 ráno obklíčilo kostel přes 800 členů gestapa a Waffen-SS. Na výzvu vzdejte se, odpověděli parašutisté celkem třikrát. Dvakrát „Nikdy!“ a potřetí „Češi se nevzdávají!“
Po atentátu a smrti Reinharda Heydricha následoval krvavý teror. Více než 1400 osob bylo popraveno, další lidé byli odesláni do koncentračních táborů. Se zemí byly srovnány obce Lidice a Ležáky, v městečku Bernartice bylo zastřeleno 23 obyvatel. Z Terezína bylo do vyhlazovacích táborů odvezeno asi 3000 protektorátních Židů, důsledkem zostřeného režimu vůči Čechům v koncentračních táborech byly další stovky mrtvých.
Přestože jedním z hlavních motivů provedeného atentátu bylo vyjádření odporu a odvety za teror proti domácímu odboji, měla tato akce dosah mnohem širší. I přes následné ztráty na životech je význam atentátu v jeho značném mezinárodním politickém ohlasu považován za jeden z nejvýznamnějších činů rezistence v Evropě v období druhé světové války. Vyjádřil jasné odmítnutí okupace a domácí kolaborace a tím velkou měrou přispěl k vytvoření podmínek pro obnovu a uznání samostatného Československa v poválečném období.
Josef Valčík, rodák ze Smoliny u Valašských Klobouk, před odchodem do Anglie, pracoval v Baťových koželužnách v Otrokovicích. Dnes jej v areálu připomíná pomník, k němuž otrokovický starosta Jaroslav Budek položil kytici. „Květinami, které zde společně pokládáme, vzdáváme hold lidem, kteří během dlouhých válečných let umírali – ať už ve vojenských uniformách, vězeňských mundůrech nebo v civilních šatech. Je to vzkaz, že nezapomínáme. Nechceme a nemůžeme připustit, aby nastupující generace neznaly historii. Vždyť každá válečná oběť měla konkrétní tvář, vlastní osud, a nezcizitelné právo na život,“ pronesl starosta Jaroslav Budek.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: otrokovice.cz