Dle jeho slov byla hala od samého počátku koncipována jako tělocvična pro žáky gymnázií a širokou veřejnost a nikdy neměla být halou pro vrcholový sport. Pan hejtman současně neopomněl pochválit kraj za to, že na projektu ušetřil 30 milionů korun ve prospěch (sportujících) občanů Pardubic a zvedl i varovný prst, aby tyto ušetřené prostředky neskončily v „tunelu". Netuším, zda má pan hejtman obavy z nehospodárného jednání města, nebo jestli je jen odpůrcem uvažovaného zahloubení dopravy na náměstí Republiky, a nehodlám o tom polemizovat. Ráda bych však uvedla na pravou míru ostatní prohlášení.

Je pravdou, že v žádosti o dotaci, kterou Pardubický kraj podal na regionální radu (a kterou už nemohlo město nijak kontrolovat), je obsahem projektu výstavba „sportovní haly se zázemím pro sálové sporty v rámci školní výuky a mimoškolních a volnočasových aktivit". Z žádosti tak vypadla zmínka o tom, že by hala měla sloužit k soutěžním zápasům sportovních klubů futsalu, florbalu, basketbalu, volejbalu a házené, jak se to objevuje ve smlouvě o účasti projektu v integrovaném plánu rozvoje města, kterou v roce 2009 uzavřelo město a kraj. I přesto, že kraj tuto větu ze žádosti vypustil, už v průběhu stavby jednal se sportovními kluby o jejich působení v hale. Přitom jim však paradoxně a pro mě nepochopitelně házel klacky pod nohy. Jak jinak si vysvětlit nákup nevyhovujících florbalových mantinelů či výsledkové tabule přesto, že kluby na své požadavky včas upozorňovaly a byly se na pořízení vhodných zařízení i ochotny finančně podílet? Přijde mi to hořce úsměvné stejně jako hra s čísly a historickými fakty, které předvedl pan hejtman. Pokud totiž hovoří o úspoře 30 milionů, vychází z úplně původních nákladů na skutečně multifunkční halu, o nichž jsme se s krajem bavili před přijetím jeho projektu do IPRM. V žádosti o dotaci, jejímž obsahem je i aktuálně krajem a panem hejtmanem používaná specifikace haly, se však už objevuje částka 43 milionů, přičemž skutečně přiznaná dotace nakonec činí 37 milionů korun.

Porušil tedy kraj záměrně dohodu? Nebo ušetřil občanům sídelního města kraje podstatně méně peněz, než tvrdí? A byly tyto úspory žádoucí, nebo město připravily o moderní halu, kterou by mohli využívat děti i sportovci všech úrovní? To ať každý posoudí sám. Já mohu slíbit jen to, že se osobně zasadím o to, aby všech 6 milionů ušetřených krajem bylo využito co nejsmysluplněji.

Štěpánka Fraňková
primátorka města Pardubice