Naznačila to územní studie z dílny architektů pražského ateliéru D3A. Ti nyní předložili městské správě obsáhlý dokument, jehož součástí je i návrh regulačních podmínek. Po schválení v radě budou tyto podmínky závazné jak pro město, tak pro budoucí investory. „Světovar nabízí unikátní prostor s památkově chráněnými objekty, který lze vzhledem k jeho rozloze doplnit dalšími vhodnými novostavbami,“ vyjádřili se autoři studie.

Vzniknout zde mohou obytné domy, studentské bydlení, dům s pečovatelskou službou, kanceláře, obchody, restaurace, kavárny, ale sídlo by zde mohly najít i kreativní kanceláře, umělecké agentury nebo řemeslnické dílny. „Území je natolik velké, že je možné ho velmi intenzivně zastavět, aniž by byly znevýhodněny stávající historické objekty. Dominanta čtyř památkově chráněných budov a komína zůstane nedotčena,“ vysvětluje architekt Tomáš Prouza.

Regulace vymezuje plochy pro zástavbu a volné nezastavitelné prostory pro ulice, náměstí a parky různých velikostí. Navrhuje průhledy, obslužnost a prostupnost daného území. „Aby se vytvořil veřejný prostor, musí být jednoznačně stanovena uliční čára. Ta je závazná. Ulice jsou víceméně menší. Jedná se o plochu, která je dopravně ponížená, nejde o klasické sídlištní prostory s vozovkou, chodníky a pásy zeleně. Ulice jsme se snažili akcentovat třeba zvýrazněným nárožím. Zabývali jsme se možnostmi využití i dalších stávajících objektů nebo jejich dochovaných částí. Například obnažené sklepní konstrukce po zchátralé budově se použijí pro vybudování pěkné veřejné zahrady. U přístavby archivu počítáme s prostorem pro sala terrenu (sál v přízemním podlaží). Kromě veřejných prostor mohou být během dne přístupné i některé vnitrobloky, které se ale na noc zavřou. Večer se tak prostor zklidní a stává se polosoukromým,“ popisuje Jaroslav Zima, druhý z architektů, kteří studii zpracovali.

Plán funkčního využití nadzemních částí staveb není dogma. „Předjímáme nějakou situaci. Domům jsme se snažili přidělit konkrétní funkce, protože jsme se potřebovali dopočítat nároků na teplo, elektřinu, kanalizaci. Obecně tedy známe kapacitu jednotlivých rozvojových ploch, ale záměna funkčního využití je vzhledem k vývoji možná. Neměnné zůstává ale měřítko objektů. Je vedle vymezení veřejného prostoru dalším důležitým limitem,“ uvádí Jaroslav Zima.

Architekti se v území pokusili vytipovat plochy, které by mohli obhospodařovat různí investoři. „Pro město je to výhoda. Nemusíme se spoléhat na jednoho velkého developera, který by území musel uchopit jako jeden celek. Jednotliví zájemci mohou začít stavět postupně nebo i najednou,“ konstatuje Petr Rund, náměstek primátora.

Netradičně je v areálu řešena dopravní obslužnost. Auta budou jezdit okolo, do domů se má zajíždět po vnějším obvodu. „Domy jsou koncipovány tak, že vjezd do podzemních garáží je z obvodu areálu. Uvnitř se snažíme prezentovat omezený provoz. V podstatě tu bude pěší zóna, kam může zajet zásobování, ale přednost mají chodci a cyklisté,“ říká Zima. K dopravě patří také řešení parkovacích míst, která bude nutné vybudovat pro vznikající kulturní organizace - multifunkční prostor 4x4 Cultural Factory, archiv nebo Muzeum designu a životního stylu. Studie tak zahrnuje stavbu parkovacího domu s kapacitou 378 míst.

Jako první má areál Světovar oživit rekonstrukce dvou bývalých propojených budov, kde bude umístěn provoz víceúčelové scény 4x4 Cultural Factory a městského archivu. Předpokládaný termín dokončení je do poloviny roku 2014.

Řešené území představuje plochu cca 5 ha na území Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany. Lokalita je jedním z exponovaných míst Plzně ležícím v zastavěné části města. Původně se jednalo o areál pivovaru Světovar. V době svého založení tzn. ve dvacátých letech minulého století, tvořilo území pivovarského areálu východní okraj města. V současnosti již leží uprostřed rozvinuté městské zástavby. Tvoří přechodovou zónu mezi stávajícím obytným územím Slovan a územím výroby a služeb jižně od areálu Světovar.