Plzeň: Velká mezinárodní výstava odhaluje vztah Franze Kafky k vizuální kultuře

08.06.2024 16:09 | Tisková zpráva

U příležitosti stého výročí úmrtí spisovatele Franze Kafky (3. 7. 1883–3. 6. 1924) se v Západočeské galerii v Plzni otevřela v úterý 4. června 2024 dvojjazyčná česko-německá výstava s názvem Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. Hosty vernisáže přijal na plzeňské radnici primátor Roman Zarzycký, jenž nad výstavou, která v Masných krámech trvá až do 28. října letošního roku, převzal záštitu.

Plzeň: Velká mezinárodní výstava odhaluje vztah Franze Kafky k vizuální kultuře
Foto: plzen.eu
Popisek: Plzeňská radnice

„Věřím, že prostřednictvím této výstavy pochopíme něco více o tom, jak svět během svého života Kafka vnímal, a jak se toto jeho vnímání odráží v dílech, která ztvárnil. Považuji proto výstavu za velice speciální záležitost a děkuji autorce Marii Rakušanové, že ji ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni připravily. Věřím, že do Plzně přiláká mnoho návštěvníků. Přeji výstavě mnoho úspěchů a nadšených diváků,“ uvedl mimo jiné primátor Roman Zarzycký.

V Masných krámech je k vidění pestrý výběr prací autorů, které Kafka buď osobně znal anebo jejich díla prokazatelně obdivoval. Nechybí ani ukázky filmů, které Kafku zaujaly, podobně jako plakáty a další projevy populární kultury, které na Kafkův zrak dennodenně útočily. Výstava nezapomíná ani na Kafkovu vlastní kreslířskou tvorbu, která je představena nejen v digitální podobě, ale také jednou originální Kafkovou kresbou, zapůjčenou z Deutsches Literaturarchiv Marbach.

„Kafkovi hrdinové se nechtějí vzdát, podnikají výpravy za ztraceným smyslem, věří v návrat síly, která udržovala lidská společenství pohromadě a dávala jim hlubší smysl. Tyto výpravy sice končívají tragicky, přece jen však nabádají k nepoddajnosti a vrhají na duševní svízele doby, která je pořád i dobou naší, světlo snad nejostřejší. I díky tomu Kafkovo psaní vábí, oslovuje a znervózňuje dodnes,“ řekla při vernisáži radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Autorkou výstavy je Marie Rakušanová, ředitelka Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „V různorodosti obrazů, které Kafku v jeho každodennosti obklopovaly, můžeme vidět paralelu k vícejazyčnosti, charakteristické pro tehdejší Prahu a celý středoevropský prostor. Při průchodu svým městem byl Kafka vystaven změti jazyků – češtiny, němčiny, němčiny židovských intelektuálních vrstev, ‚Kuchelböhmisch‘, tedy řeči českých kuchařek a sluhů pracujících pro německojazyčné rodiny či moderní hebrejštiny spojené se sionistickým hnutím a po roce 1914 také jidiš židovských uprchlíků z východu,“ vysvětlila.

Podobně rozmanité byly také vizuální podněty ovlivňující Kafkovo vnímání. Divák Franz Kafka se zajímal nejen o obrazy vysokého umění, ale také o projevy populární kultury, zahrnující obrázkové časopisy a plakáty, média filmu, fotografie, tance a kabaretu. Znal také tvorbu malířek a sochařek z Prahy, Olomouce, Brna, Vídně, Mnichova a dalších center německojazyčné výtvarné kultury, uplatňujících konformní malířské postupy, ale také reflektujících výtvarné inovace.

Právě z tohoto vizuálně pestrého světa obrazové mnohosti se diváci mohou na výstavě těšit. Oblast „vysokého umění“ prezentují modernistická díla českých, německočeských a židovských členů skupiny Osma (např. Freidrich Feigl, Max Horb, Willy Nowak, Emil Filla, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Linka Scheithauerová-Procházková, Otakar Kubín); ale i díla umělců, kteří jsou dnes spojováni s fenoménem českého kubismu (Otto Gutfreund, Josef Čapek, Vlastislav Hofman, Vratislav Hugo Brunner). Výstava představuje i další německočeské, německé a rakouské umělce a umělkyně, s jejichž dílem se Kafka během svého života setkával: Emila Orlika, Hugo Steinera Praga, Alfreda Kubina, Richarda Teschnera, Georga Karse, Egona Schieleho, Minku Podhajskou, Fanny Harlfinger-Zakuckou, Mariu Veru Brunner a další.

Vznikla v úzké spolupráci s německým kulturním institutem pro české země Adalbert Stifter Verein. Vystavena jsou díla přibližně z 25 českých a 6 zahraničních (zejména německých a rakouských) muzeí, galerií, knihoven, archivů i soukromých sbírek. Vyšla také stejnojmenná doprovodná publikace.

„Uspořádání výstavy na dané téma právě v Západočeské galerii má dva důvody. Tato instituce spravuje mimořádně kvalitní kolekci děl z období rané a meziválečné moderny, zahrnující české i německo-české umělce, kteří byli Kafkovými současníky. Dalším důvodem je dlouhodobá odborná činnost Západočeské galerie, která se ve své výzkumné a výstavní dramaturgii programově zaměřuje na nová a v české historii umění dosud opomíjená středoevropská témata a na multidisciplinární přístup při jejich zpracování,“ upozornil ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.

Výstavu připravila Západočeská galerie v Plzni a Adalbert Stifter Verein ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze v rámci projektů Kafka 2024 a Kafka100 s podporou Ministerstva kultury ČR a Česko-německého fondu budoucnosti. Záštitu nad projektem Kafka 2024 převzala Claudia Roth, zmocněnkyně spolkové vlády SRN pro kulturu a média, a Martin Baxa, ministr kultury České republiky. Záštitu nad výstavou převzal hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták a primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Cheb: Pedagogové se vzdělávali v kritickém myšlení

7:17 Cheb: Pedagogové se vzdělávali v kritickém myšlení

Seminář si kladl za cíl poskytnout učitelům nové metody a přístupy ve výuce.