„Věřím, že prostřednictvím této výstavy pochopíme něco více o tom, jak svět během svého života Kafka vnímal, a jak se toto jeho vnímání odráží v dílech, která ztvárnil. Považuji proto výstavu za velice speciální záležitost a děkuji autorce Marii Rakušanové, že ji ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni připravily. Věřím, že do Plzně přiláká mnoho návštěvníků. Přeji výstavě mnoho úspěchů a nadšených diváků,“ uvedl mimo jiné primátor Roman Zarzycký.

V Masných krámech je k vidění pestrý výběr prací autorů, které Kafka buď osobně znal anebo jejich díla prokazatelně obdivoval. Nechybí ani ukázky filmů, které Kafku zaujaly, podobně jako plakáty a další projevy populární kultury, které na Kafkův zrak dennodenně útočily. Výstava nezapomíná ani na Kafkovu vlastní kreslířskou tvorbu, která je představena nejen v digitální podobě, ale také jednou originální Kafkovou kresbou, zapůjčenou z Deutsches Literaturarchiv Marbach.

„Kafkovi hrdinové se nechtějí vzdát, podnikají výpravy za ztraceným smyslem, věří v návrat síly, která udržovala lidská společenství pohromadě a dávala jim hlubší smysl. Tyto výpravy sice končívají tragicky, přece jen však nabádají k nepoddajnosti a vrhají na duševní svízele doby, která je pořád i dobou naší, světlo snad nejostřejší. I díky tomu Kafkovo psaní vábí, oslovuje a znervózňuje dodnes,“ řekla při vernisáži radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Autorkou výstavy je Marie Rakušanová, ředitelka Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „V různorodosti obrazů, které Kafku v jeho každodennosti obklopovaly, můžeme vidět paralelu k vícejazyčnosti, charakteristické pro tehdejší Prahu a celý středoevropský prostor. Při průchodu svým městem byl Kafka vystaven změti jazyků – češtiny, němčiny, němčiny židovských intelektuálních vrstev, ‚Kuchelböhmisch‘, tedy řeči českých kuchařek a sluhů pracujících pro německojazyčné rodiny či moderní hebrejštiny spojené se sionistickým hnutím a po roce 1914 také jidiš židovských uprchlíků z východu,“ vysvětlila.

Podobně rozmanité byly také vizuální podněty ovlivňující Kafkovo vnímání. Divák Franz Kafka se zajímal nejen o obrazy vysokého umění, ale také o projevy populární kultury, zahrnující obrázkové časopisy a plakáty, média filmu, fotografie, tance a kabaretu. Znal také tvorbu malířek a sochařek z Prahy, Olomouce, Brna, Vídně, Mnichova a dalších center německojazyčné výtvarné kultury, uplatňujících konformní malířské postupy, ale také reflektujících výtvarné inovace.

Právě z tohoto vizuálně pestrého světa obrazové mnohosti se diváci mohou na výstavě těšit. Oblast „vysokého umění“ prezentují modernistická díla českých, německočeských a židovských členů skupiny Osma (např. Freidrich Feigl, Max Horb, Willy Nowak, Emil Filla, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Linka Scheithauerová-Procházková, Otakar Kubín); ale i díla umělců, kteří jsou dnes spojováni s fenoménem českého kubismu (Otto Gutfreund, Josef Čapek, Vlastislav Hofman, Vratislav Hugo Brunner). Výstava představuje i další německočeské, německé a rakouské umělce a umělkyně, s jejichž dílem se Kafka během svého života setkával: Emila Orlika, Hugo Steinera Praga, Alfreda Kubina, Richarda Teschnera, Georga Karse, Egona Schieleho, Minku Podhajskou, Fanny Harlfinger-Zakuckou, Mariu Veru Brunner a další.

Vznikla v úzké spolupráci s německým kulturním institutem pro české země Adalbert Stifter Verein. Vystavena jsou díla přibližně z 25 českých a 6 zahraničních (zejména německých a rakouských) muzeí, galerií, knihoven, archivů i soukromých sbírek. Vyšla také stejnojmenná doprovodná publikace.

„Uspořádání výstavy na dané téma právě v Západočeské galerii má dva důvody. Tato instituce spravuje mimořádně kvalitní kolekci děl z období rané a meziválečné moderny, zahrnující české i německo-české umělce, kteří byli Kafkovými současníky. Dalším důvodem je dlouhodobá odborná činnost Západočeské galerie, která se ve své výzkumné a výstavní dramaturgii programově zaměřuje na nová a v české historii umění dosud opomíjená středoevropská témata a na multidisciplinární přístup při jejich zpracování,“ upozornil ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.

Výstavu připravila Západočeská galerie v Plzni a Adalbert Stifter Verein ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze v rámci projektů Kafka 2024 a Kafka100 s podporou Ministerstva kultury ČR a Česko-německého fondu budoucnosti. Záštitu nad projektem Kafka 2024 převzala Claudia Roth, zmocněnkyně spolkové vlády SRN pro kulturu a média, a Martin Baxa, ministr kultury České republiky. Záštitu nad výstavou převzal hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták a primátor města Plzně Roman Zarzycký.