„Podpora mladého, nového, neotřelého  umění patří do každé funkční, moderní společnosti. Proto jsem velmi ráda, že se dnes potkáváme při této příležitosti a to při slavnostním odhalení sochy semaforu na  nádvoří muzea AMoYA. Věřím, že se toto místo stane vyhledávaným místem v centru Prahy, které navíc bude připomínat, že společnost by měla být smířlivější s určitou formou anarchismu zaběhlých pořádků, protože i tak vznikají nová neotřelá díla,“ uvedla při zahájení radní hl. města Aleksandra Udženija (ODS).

V roce 2007 uskutečnil umělec Roman Týc (1974) v centru Prahy svůj projekt „Semafory“. Tehdy na padesáti semaforech vyměnil sklíčka se statickými panáčky „stůj a jdi“, za panáčky v různých pozicích – sedícího, maminku s dítětem, ukřižovaného, čůrajícího, odpočívajícího, s flaškou atd.

Roman Týc se individuálně, ale i v rámci skupiny Ztohoven, věnuje aktivistickému umění. Ohledává meze společensko-politického systému a zasahuje tam, kde mu příležitost umožní prezentovat své myšlenky, čímž se velmi často dostává do konfliktu se zákonem. Týc komentuje společnost a okolní svět, nebojí se kritizovat a provokovat, jeho umění vyvolává silné zpětné reakce a debaty. Za projekt Semaforů získal Roman Týc první cenu na vídeňském festivalu Sidewalk cinema – interdisciplinárním projektu stojícím na pomezí intervence do městského kontextu a komunikace ve veřejném prostoru, spolupracujícím s vídeňskou Kunsthalle a zahraničními uměleckými institucemi. V České republice se projekt naopak setkal s neporozuměním ze strany policie a justice. V roce 2008 byl Týc obviněn z poškozování cizí věci a následně s ním bylo zahájeno trestní řízení. Umělec uhradil škodu na dopravním osvětlení, soudem vyčíslenou na částku 80.000,- Kč, odmítl však zaplatit pokutu 60.000,-Kč, s odůvodněním, že zaplacením  peněz by uznal, že spáchal trestný čin.  Jako trest volil raději alternativní měsíční pobyt ve vězeňské cele, který si odpykal během února a března tohoto roku. Stíhání Romana Týce ve věci Semaforů zalarmovalo dokonce i prestižní mezinárodní organizaci Article19, která mapuje případy porušování práva na svobodu projevu zaručeného v Článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv.

Projekt instalace Semaforů Romana Týce do pražského veřejného prostoru má být mementem celé absurdní situace odsouzení umělce za osobitý umělecký počin. Umístění těchto pozměněných semaforů do Prahy má připomínat vizionářské rozměry díla, zejména jeho politické a umělecké konotace. Semafory, umístěné v centru Prahy tak budou i nadále vybízet k sebereflexi společnosti a současně budou konzervovat výrazný umělecký počin českého umění 21. století. O mezinárodním rozměru Týcovy tvorby vypovídají mimo jiné četné recenze v prestižním světovém tisku a médiích, například jenom za posledních pár let několik velkých recenzí v The New York Times. Týc byl zařazen jako součást kontextu mezinárodního aktivistického umění do prestižní publikace německého vydavatelství Gestalten s názvem Art & Agenda – Political Art and Activism. V knize o světových umělcích, kteří svým uměním komentují svět okolo sebe, dávají najevo své názory, kritizují a komentují společnost nebo provokují, jsou spolu s Ondřejem Brodym jedinými zástupci z České republiky. Další důkazem oceňování kvalit aktivistického umění, může být pozvání členů skupiny Ztohoven do nejvýznamnější světové instituce Tate modern, kde by měli v budoucnu uspořádat přednášku o aktivistickém umění