Na většině z celkem 14 hektarů holin, které vznikly loňskou nucenou těžbou, už tak znovu rostou stromky. Smrkovou monokulturu nahradily většinou duby, jedle, buky, javory a habry. Firma při sázení využila motorových vrtáků, kdy sázela do hloubky kolem 40 cm tak, aby kořeny dubů měly dostatek vláhy. Dalšímu kácení se však říčanský les nevyhne, rozsah kůrovcové kalamity závisí na počasí.

„Kůrovcová pandemie smrků“ se šíří rychle pokud má příznivé podmínky. Teplé zimy a sucho. Za poslední roky jsou důsledky pro lesy celé republiky fatální. Lesníci brání lesy před šířením kůrovce v hospodářských lesích rychlou těžbou napadených stromů. Okrajově pomáhají lapače a lapáky. Pro budoucnost je důležitá včasná obnova lesů a také pestřejší druhová skladba.

„Potřebujeme pestré lesy – druhově i věkově. Jsou stabilnější, nemoci a škůdci se v nich šíří pomaleji. Na druhou stranu se změní podoba lesů tak, jak ji známe a jak ji máme, třeba jako houbaři, rádi. Na místě smrčin teď budou především doubravy,“ vysvětluje starosta Vladimír Kořen (Klidné město).

V Říčanech vloni v důsledku těžby vzniklo na 14 hektarů holin. S těžbou pomáhala i speciální technika, tzv. harvestor. Hrálo se o čas. Stejné je to s výsadbou. Během dvou jarních měsíců tohoto roku dokázali správci městských lesů zajistit vysazení padesáti tisíc stromů na zhruba 11 hektarech.  Kolem 30 tisíc sazenic připadlo právě na duby. Dále dělníci vysadili jedle, v menším počtu i javory, habry a buky. Zhruba na dvou hektarech se o nové stromy postaral les sám a přirozené zmlazení tu tvoří smrk, dub, buk, javor, dub, jedle a douglaska. Druhová pestrost je nutná. Jak zkušenost ukázala, původní smrková monokultura s mělkými kořeny, která byla vysazena více než před půl stoletím, z důvodu sucha ve velkém podléhá nejagresivnějšímu druhu lýkožrouta. Následně po jejím vykácení vznikají velké holiny náchylné k větrné i vodní erozi.

Říčanská firma EKOFLOR využila při sázení dubů motorových vrtáků, kdy se sázelo do hloubky kolem 40 cm. V těchto hloubkách mají kořeny dubů zajištěno větší množství vody a tím i větší šanci, že v těchto suchých letech přežijí. Správcům lesa se také podařilo zajistit velice kvalitní odrostky (výška 120 - 180 cm). Jak uvádí Jiří Dvořák, správce lesů z odboru životního prostředí: „Jsem rád, že se nám podařilo zajistit náhradní výsadbu již tento rok, i když sehnat sadební materiál je velice složité.“  Největším přáním nyní je, aby nebylo sucho a sazenice měly dostatek životadárné vody. Bohužel, i v letošním roce bude pokračovat nucená těžba napadených stromů v našich lesích. Její rozsah záleží na počasí. Správce lesa předpokládá, že si kůrovec vynutí těžbu na dalších čtyřech hektarech městského lesa. Připomeňme, že okolní lesy patří i dalším vlastníkům, většina Lesům ČR a pražskému magistrátu.

Skladba a obnova lesa je dána jednak legislativou a dále zájmem vlastníka, který spolupracuje při zpracování lesního hospodářského plánu, který má město zpracováno na decénium 2012 – 2021.

„Osobně bych byl rád, aby se v říčanském lese také objevily i méně tradiční či vzácné druhy hospodaření. Třeba takové pařeziny, kdy se pravidelně kácí stromy na topení a z pařezů následně vyrůstají nové kmeny. Je to velmi vzácný biotop třeba pro motýly,“ vysvětluje starosta Kořen.

Správce lesa požádal o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za roky 2017 a 2018, které v závěru minulého roku vypsalo Ministerstvo zemědělství.

Kulatinu se daří prodávat prostřednictvím elektronických aukcí za nejvyšší možnou cenu. Nedostatek techniky a lidí z důvodu pandemie zdržel odvoz dřeva z lesa. Kulatina jde dále na průmyslové zpracování. Velké paty stromů a špičky jsou nyní pro průmysl nevyužitelné, proto správce jedná s firmou o zpracování do štěpky, která je pak energeticky hodnotnější.

Při svých procházkách po okolních lesích můžete vidět podél cest stromy, které jsou překryté sítí či ošetřené barevným postřikem (růžová barva). Nedotýkejte se těchto kmenů, neboť jsou chemicky ošetřené proti škůdcům a postřik je jedovatý. Zároveň apelujeme na nenechavé návštěvníky, kteří odnášejí či ničí lapače na lýkožrouta, aby svým jednáním nenapomáhali šíření škůdce, navíc i látky obsažené v lapači jsou jedovaté. Také připomínáme, že pálením ohně či poškozováním porostů se vystavuje osoba postihu až 100 tisíc korun.