Na sokolovské radnici se sešli ve čtvrtek 9. září nejenom členové mikroregionu, ale také hosté, kteří členy zatím nejsou. A to z Citic, Bukovan a Habartova. Podle předsedy svazku Jana Picky se jich rozvoj zájmového území rovněž dotýká a současní členové mikroregionu by je do budoucna rádi přivítali mezi sebou. Co se v daném území do budoucna plánuje a co by zde mohlo vzniknout, o tom představitele mikroregionu informovali zástupci Karlovarského kraje a také Karlovarské agentury rozvoje podnikání i Sokolovské uhelné.

Podstatou nejen pracovního návrhu dokumentu, jenž se týká Mikroregionu Sokolov – východ, ale i dalších materiálů zabývajících se rozvojem kraje, je další budoucnost oblasti po útlumu těžby a zpracování uhlí. Předseda mikroregionu Jan Picka přitom zdůraznil, že při tvorbě těchto materiálů a určování dalšího vývoje v regionu je nezbytné zapojení jednotlivých měst a obcí. Těch se bude vývoj po útlumu těžby přímo týkat. „Právě proto jsme se zapojili do přípravy dokumentu územní studie,“ dodal Jan Picka.

Jeden z důvodů, proč mikroregiony vznikají, je právě společné prosazování zájmů obcí a místních komunit s cílem dosáhnout změn. Obce spojuje do mikroregionů především společný zájem na obecném rozvoji území. To patří i k cílům Mikroregionu Sokolov – východ, jehož členy jsou města a obce ze Sokolovska a také z části Karlovarska. V současné době jsou jeho členy pět měst a deset obcí. A to Sokolov, Chodov, Loket, Nové Sedlo, Březová, Lomnice, Vintířov, Královské Poříčí, Staré Sedlo, Dolní Rychnov, Šabina, Těšovice a z karlovarského okresu Mírová, Jenišov a Hory.