Jedním z cílů byla ochrana evropsky ohroženého druhu brouka – krasce dubového. V těchto dnech byla revitalizace dokončena. 

Od roku 2020 prováděla společnost Zahradnické úpravy s.r.o. Brno postupnou a rozsáhlou revitalizaci části veselského zámeckého parku, která měla za cíl udržení a rozšíření biotopu pro zvláště chráněné druhy hmyzu. Technický, autorský a biologický dozor měla na starosti firma SAFE TREES, s.r.o.

V průběhu revitalizace přibylo více než 800 nových listnatých stromů, které vrátily této části parku charakter lužního lesa. K revitalizaci flory a fauny došlo díky evropskému dotačnímu projektu (Operační program Životní prostředí), který z 85 % pokryl náklady na úpravu (celkové náklady byly vyčísleny na 6,2 mil Kč). Odborníci potvrdili, že se v této části parku nachází několik druhů chráněných rostlin a živočichů, zejména pak zvláště chráněný a kriticky ohrožený krasec dubový (Eurythyrea quercus). Pro životní vývoj krasce dubového, i dalších druhů brouků a hmyzu, byly v území instalovány skupiny dubových kmenů (tzv. loggery či broukoviště).

„Jsme moc rádi, že se podařilo tento rozsáhlý projekt realizovat a vyjadřuji poděkování zhotoviteli i odborníkům z Agentury ochrany přírody a krajiny, kteří velmi pečlivě a ohleduplně vážili správnou formu zásahu a ochrany u každého jednotlivého stromu nebo jiného porostu. Dnešní podoba Bažantnice na jedné straně chrání vzácné druhy rostlin i živočichů a na straně druhé umožňuje návštěvníkům příjemné procházky v této části našeho zámeckého parku“ říká starosta města Petr Kolář. 

V průběhu projektu byly vykáceny invazní dřeviny, došlo k optimalizaci prostorové struktury a k vytvoření slunných míst a osluněných kmenů, které jsou pro mnohé druhy klíčové. Cílovým stavem bylo vytvoření rozvolněného lužního porostu s dominancí dubu letního (Quercus robur), jehož přítomnost je základním předpokladem udržení a rozšíření krasce dubového, ale i jiných ohrožených (zlatohlávek skvostný, kovařík, krajník hnědý aj.), silně ohrožených (tesařík obrovský, páchník hnědý aj.) nebo jiných kriticky ohrožených druhů. Torza starých dubů a odumřelé kmeny, jejichž přítomnost je pro tyto druhy brouků žádoucí, zde byla ponechána.

Návštěvníci této části zámeckého parku ocení i nové pěšiny zhotovené z přírodních materiálů, jejichž uspořádání respektuje stávající zeleň a kořenový systém stromů. Z těchto důvodů nejsou trasy přímé, ale směrově a výškově se přizpůsobují kořenům a stromům.

Práce na realizaci čtyřletého projektu jsou v těchto dnech ukončeny, nadále ale bude probíhat následná péče o novou výsadbu, průběžné odplevelení výsadeb, výchovné řezy stromů, oprava kůlů a herbicidní ošetření výmladků nepůvodních dřevin.

Zámecký park ve Veselí nad Moravou vznikl v sousedství zdejšího zámku v 50. letech 19. století. Celá jeho plocha je v majetku města, které na jeho správu a údržbu ročně vynakládá cca 2,5 mil Kč. 

Krasec dubový – největší skvost Zámeckého parku

Krasec dubový (latinsky Eurythyrea quercus) je 14-22 mm velká kovově zelený brouk, často s modrým či červeným nádechem. Jeho larvy žijí v mrtvém, velmi tvrdém dřevě dubů, a to po dobu nejméně tří roků, při nepříznivých podmínkách se však délka vývoje prodlužuje a může dosáhnout i deseti let. Teprve poté se larva zakuklí, a dojde k její přeměně v dospělého brouka. Ten si ze dřeva vykouše typický tzv. výletový otvor elipsovitého tvaru, kterým vyleze ven. Samotní brouci již dále nerostou a žijí jen po krátkou dobu dvou až tří týdnů. Spatřit je můžete za horkého, slunného počasí na starých dubech v červnu a v červenci, většinu času však tráví vysoko v korunách stromů. Dřevo, do nějž samice kladou vajíčka a v němž se larvy vyvíjí, musí být vždy bez kůry. Na živých dubech jsou to často zrcátka po odlomených velkých větvích, či poranění po zásahu bleskem. Takové podmínky nastávají téměř výhradně u starých mohutných dubů, je tedy zřejmé, že bez nich se krasec neobejde. Krasec dubový se kromě parku ve Veselí n. M. vyskytuje v ČR už jen na dalších čtyřech místech – v okolí Lednice a Břeclavi, Náměšti nad Oslavou, Adamova v Moravském krasu a na hrázi rybníka Rožmberk v jižních Čechách. Všude jinde už bohužel tento broučí klenot vyhynul. Na Veselsku se krasec dubový vyskytuje pouze v zámeckém parku, nikde jinde v širokém okolí nebyl zjištěn, přestože bylo území zmapováno velmi důkladně.

Bylo zjištěno, že se tito brouci zabydleli i v dřevěných sochách, které zdobí zámecký park. Všechny sochy včetně lavičky, byly zhotoveny z dubů letních (Quercus robur), které spadly, nebo byly pokáceny přímo v parku ve Veselí nad Moravou. Výskyt krasce se pozná podle výletových otvorů, které tito drobní tvorové vykusují. Tento přírodní proces ukazuje, jak příroda a umění mohou nečekaně spolupracovat.

Informace o krasci dubovém poskytl RNDr. Ondřej Konvička, entomolog, který výzkumné práce mj.ve Veselí prováděl.

Zdroj: Příroda Západních Karpat, Pozoruhodný vývoj krasce dubového (Eurythyrea quercus), Ondřej Konvička