První rok hospodaření skončil schodkem ve výši 61 tisíc korun. "Věděli jsme, že přebíráme objekt, na jehož provoz se bude doplácet. Čekali jsme ale, že hospodářský výsledek bude výrazně horší. Za to, že není, děkujeme vedení našeho odboru, který Kongresové centrum vede. V první roce obstálo," konstatoval primátor Miroslav Adámek. "Po startovacích potížích, kdy se řešilo, jak nastavit fungování provozu budovy včetně parkoviště a restaurace, jsou vztahy s hlavním a dlouhodobým nájemcem Filharmonií Bohuslava Martinů i s ostatními partnery v podstatě stabilizovány. Vyskytly se samozřejmě i menší organizační problémy, ale věřím, že se díky našim opatřením, přijatým bezprostředně poté, nebudou opakovat. Žádný velký provozní či neočekávaný problém v minulé roce nenastal," uvedl Zdeněk Ševčík, vedoucí odboru Kulturní centrum magistrátu.

Z účetnictví za loňský rok vyplývá, že Kongresové centrum mělo v roce 2011 příjem 13 milionů 128 tisíc korun, tedy o deset procent vyšší než předpokládal rozpočet. Celkové výdaje včetně investic do zařízení a úprav dosáhly výše 13 milionů 189 tisíc korun, což je pouze 75 procent částky, se kterou rozpočet počítal.

Největším problémem loňského roku je v souvislosti s Kongresovým centrem fakt, že na účtu města chybí poslední splátka evropské dotace od Regionální rady soudržnosti Střední Morava ve výši cca 40 milionů korun. Správci dotace se nezdají vyúčtované vícepráce a stavbu už několik měsíců kontroluje antimonopolní úřad. "Těch cca 40 milionů korun samozřejmě městu citelně chybí. Museli jsme zastavit některé plánované investice," nezastírá náměstek primátora Bedřich Landsfeld, který má na starosti ekonomiku radnice.

Na stavbu Kongresového centra poslala Evropská unie dotaci ve výši 331 milionů korun. Čerpání peněz i dodržování podmínek, za kterých je uvolnila, pozorně sleduje. Město Zlín v současné době nezná termín, kdy a zda či v jaké výši poslední splátku dotace obdrží. "Šetření může trvat i rok," přiznal Bedřich Landsfeld.

Jednou z podmínek přidělení evropské dotace bylo to, že Kongresové centrum navštíví v první celém roce provozu nejméně 83 tisíc lidí. Nakonec jich přišlo 86 tisíc. Největší zásluhu na tomto úspěchu má Filharmonie Bohuslava Martinů, která má v objektu svou domovskou scénu. Přesun z nevyhovujícího Domu umění si hudebníci velmi pochvalují. "Výrazně se nám zvýšila návštěvnost koncertů a to o více než 11 tisíc lidí ve srovnání s posledním rokem v Domě umění. Za loňský rok si poslechlo naše koncerty 40 566 posluchačů při průměrné návštěvnosti 617 posluchačů na jeden koncert, kapacita velkého sálu je přitom 761 míst. Díky kvalitnímu prostředí Kongresového centra se zvýšila úroveň a výkony našeho orchestru," pochvaloval si Josef Němý, ředitel FBM.

Velké nadšení Kongresové centrum naopak nevzbuzuje v Městském divadle. Přišlo o řadu akcí, například Miss Academia nebo finále mezinárodního filmového festivalu, pro které si jejich organizátoři vybrali novou budovu KC. "Jeho otevření nás určitě ovlivnilo. Co se týká nájmů, určitě pro nás představuje konkurenci," přiznal Petr Michálek, ředitel Městského divadla.

Paradoxem objektu s názvem Kongresové centrum zůstává fakt, že se jeho vedení nesmí aktivně ucházet o pořádání kongresů, což jsou z hlediska prestiže a financí velmi zajímavé akce. "Pokud by se tak stalo, došlo by k vytváření konkurence za veřejné peníze, což by znamenalo porušení podmínek přijetí evropské dotace. Kongresové centrum se sice propaguje, má své internetové stránky, ale aktivně žádné kongresové příležitosti nevyhledává," uvedla vedoucí oddělení koordinace projektů magistrátu Marie Cepková.